„U nás je mediální manipulace tak přehnaná, že působí v mnohém komicky a kontraproduktivně. Nejnebezpečnější formou propagandy a vymývání hlav je, když manipulátorům už nestačí jen vám vnutit interpretaci určitých jevů, ale oni vám vnucují i  témata a jejich samotný výběr. Máte pocit, že teď je něco aktuální, ale jen proto, že oni se sešli na poradě a řekli si, o čem se nyní  budete bavit. Udělal jsem si několikrát analýzu blogů na velkém českém serveru iDnes.cz. Díval jsem se na témata, která si ti nezávislí blogeři sami zvolili. V jednom případě to bylo sedmdesát a v druhém osmdesát dva procent témat, která přinesl iDnes.cz. Blogeři se předháněli v nezávislém slovníku, jak jdou těm věcem na dřeň, jak se nebojí použít ostřejší slovo. Vůbec si přitom neuvědomovali, že jim téma i okruh, kam se dívají, bylo vlastně nenápadně vnuceno. Oni si mysleli, jak jsou strašně nezávislí, ale vlastně byli v roli žáků, kteří píší slohové cvičení zadané panem učitelem,“ podělil se o zkušenost se svým průzkumem Ladislav Jakl.

Líní, nevzdělaní a povrchní novináři

„Dávno nejsem tak naivní, abych si myslel, že je možné média nějak změnit. Ani si nemyslím, že je třeba používat nějaké ďábelské nástroje k nastavení určitého klimatu v médiích. Novináře není třeba nějak podplácet. Myslím si, že ve své většině jsou velmi líní, nevzdělaní a povrchní. Je velmi snadné vyvolat určitou atmosféru, kdy se vyhrnou jako smečka psů za jednou kostí. Stačí přes některé populárně vděčné mazlíky přinést nějakou myšlenku, informaci, kterou z lenosti a stádnosti od sebe všichni opisují,“ pokračoval Jakl.

Fluktuace v médiích a síla propagandy

Dále připomněl, že je v médiích velká fluktuace. Novináři projdou třikrát, čtyřikrát do roka různými redakcemi. Samozřejmě, že píší stále více méně stejně. Proto také média nemají nějakou tvář, vyprofilovaný pohled na svět. „V tomto jsem velmi skeptický a myslím si,  že vyvolat nějakou vlnu včetně jednostranné propagandy o Ukrajině, je strašně jednoduché. Když se mne někdo zeptá, co dělat s beznadějí novin, působením propagandy, tak já na to vždy odpovídám stejným způsobem. Síla propagandy je přímo závislá na míře, jak jsou lidé schopni médiím věřit. Pokud jim budou věřit, tak bude mít propaganda naprostou nadvládu nad člověkem a její vliv bude všudypřítomný. Když ale lidé začnou získávat odstup od toho, co se na ně hrne, tak může být vše jinak. Stačí k tomu nebrat dodávané informace v prvním plánu a sám sebe se vždycky zeptat: 'Proč mi to říkají? Proč mně to říkají takhle a proč právě teď?' Potom si člověk může udělat vlastní úsudek a sám pro sebe konstatovat, že si do nás mohou hustit, co chtějí, my se tomu budeme smát a je to bude stát prachy,“ nastínil možný postup získávání vlastního úsudku Jakl.