„Je to hysterie a panika. Stačí se podívat na mapy migračních pohybů dnešního světa a zjistíme, že se kolem Evropské unie vlastně nic zvláštního neděje. Nebo se toho děje daleko méně, než by se dít mohlo. Na to, že se v sousedství Evropské unie rozpadají nejméně čtyři státy, tedy Libye, Sýrie, Irák a svým způsobem i Ukrajina, že nejméně v části z nich probíhají vojenské konflikty, které vyhnaly z domovů miliony lidí, je vlastně ‚krize‘ kolem uprchlíků překvapivě malá,“ píše Palata s tím, že vzhledem k tomu, že uprchlíky tvoří především mladí muži, mohlo by jít o pracovní sílu.

Pro zvládnutí problému je podle Palaty zapotřebí celoevropské řešení. „Nejméně připravená na příliv imigrantů je naše část Evropy. Po druhé světové válce a během ní téměř etnicky vyčištěná, čtyřiceti lety komunismu odříznutá od přirozeného migračního vývoje, který proběhl v západní Evropě. Nemáme ani zkušenost s koloniemi a důsledky, které jejich vznik i zánik přinesly, prostě jsme si odvykli žít v multikulturním a multietnickém světě. S malou výjimkou našich Romů, soužití s nimiž však zvládáme jen s krajním vypětím na obou stranách,“ dodává Palata s tím, že zavřít se před přistěhovalectvím a před uprchlíky je malé, krátkozraké a hloupé. „Je to jako nepustit do rybníka čerstvou vodu. Pokud se to neudělá, tak se časem stane z tohoto rybníka zahnívající bažina, v níž nebude k žití,“ uzavírá.

Celý komentář Luboše Palaty najdete ZDE.

Stejného názoru jako Luboš Palata je i analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. Již ve svém dubnovém komentáři pro server iDnes.cz uvedl, že Evropská unie má problém a Praha by se neměla tvářit tak, jako že se jí to netýká. „Žádná symbolická gesta, jako je současná nabídka pomoci, nemohou zakrýt skutečnost, že se Česko už zase chová jako černý pasažér. Jistě, uprchlíci z Afriky musí cestou k nám překonat několik zemí, které pro ně asi budou lákavější než krajina kolem Řípu. Můžeme proto oprávněně doufat, že nás tato vlna citelně nezasáhne,“ uvedl Votápek.

Celý komentář Vladimíra Votápka najdete ZDE.

„Pokud ale dnes popřeme princip evropské solidarity, kdo nám pomůže v nějaké budoucí krizi? Kdo nám poskytne bezpečnostní záruky? Kdo nám pomůže řešit ekonomické problémy? A v neposlední řadě – kdo nám podá pomocnou ruku, pokud se na cestu vydají desítky milionů migrantů z bývalého Sovětského svazu?“ uzavírá Votápek svůj komentář k migrantům a přístupu Česka.