Všichni řečníci se shodli, že předním ukolem konzervatismu je ochrana tradičních hodnot západní civilizace a národního státu proti neomarxistické revoluci rozvracející přirozený řád.

Je to dnes jak za bolševika. Lidé se bojí mluvit

Alexandr Vondra ve svém úvodním slovu řekl, že po pádu komunismu toho bylo málo, co se dalo konzervovat – hovořilo se hlavně o revoluci a transformaci. Ale po 15 letech po listopadu toho bylo dle něj dost ke konzervování – svoboda a demokracie, volný trh a výsledky transformace.

Varoval před oklešťováním svobod v současné době – například svobody vyjadřování či podnikání. Je to dnes dle něj podobné jako za bolševika – lidé hovoří jinak doma než na veřejnosti. Marxismus ve společenské oblasti se teď vrací zadním dvorkem ze Západu. To nejhorší sem zatím nedolehlo, ale lavina je za dveřmi.

Není potlačována jen svoboda slova a podnikání, ale ztrácí se i zdravý rozum a tradiční hodnoty pod neomarxistickou lavinou, jejiž zapříčiněním je Západ slabý a je v nejistotě. Lekcí z amerických voleb a zvolení Donalda Trumpa podle něho je, že se vyplatí mít ofenzivní a aktivní přístup a přejít do útoku. Zmínil v tomto smyslu i pozitivní roli sociálních sítí, které nahrazují význam mainstreamových médií.

EU nesmí být federace

Podle Johna O´Sullivana konzervatismus budoucnost má. Není dle něho velký rozdíl mezi konzervatismem a klasickým liberalismem. V posledních letech dochází na Západě k zásadním změnám, které mění uspořádání z období po pádu železné opony: Brexit, Trump, nárůst populistických stran, finanční krach, krize eurozóny, uprchlická krize, kdy Merkelová pozvala imigranty, revizionismus Ruska, ustoupení od protiraketeového štítu ze strany Obamy.

Levice ztrácí voličskou základnu, v Maďarsku a Polsku vládne pravice. Ve Francii se o prezidentský úřad nejspíš utká konzervativní středopravice (ostrý thatcherista Francois Fillon) s populisty (Marine Le Penová) s tím, že očekává vítězství Fillona. Úpadek levice je zapříčiněn i tím, že je ze své podstaty internacionalistická a nadnárodní.  

O´Sullivan hovořil o různých formách fungování rodin v Evropě v rámci společenského a sociálního systému.

Výzvy globalizace

Konzervativci by měli usilovat o to, aby EU byla zónou volného obchodu, nikoli federální stát, dle principu „Live and let live“, udržet důvěryhodnost NATO, udržovat kulturní solidaritu daných národních komunit, které jsou ohroženy imigrací a hájit „postkřesťanský patriotismus“ – tedy aby i ti, kdo nejsou křesťané, uznali, že práva a svobody vycházejí z křesťanských tradic a institucí.     

Upozornil též na problémy, které přináší globalizace a atutomatizace ve výrobě. Tradiční dělnická třída se vytrácí, tito lidé jsou bez práce, dostávají státní podporu a jejich životní náplní je sledování televize, čímž směřují k úpadku. Velkou výzvou pro konzervativce tedy je, jak se invenčně vypořádat s tímto problémem, aby tito lidé měli práci a životní náplň. Hovořil o „kitchen table capitalism“ a práci z domova.

Při debatě O´Sullivan zmínil, že v Austrálii mají děti právo od šesti let se rozhodnout, zda si nechají přeoperovat pohlaví. Stát dle něho nemá právo vyvlastňovat děti a lidi. Připomněl, že levicové strany neomarxistické návrhy nedávají do svých volebních programů. Dle O´Sullivana Trump i Putin možná přimějí evropské státy, aby vydávaly více prostředků na obranu.