Dřívější odchod do penze žádaly kvůli uzavírání dolů a propouštění hornické odbory. Dohodly se na podzim 2013 s premiérem přechodné vlády Jiřím Rusnokem, který Ministerstvu práce a sociálních věcí uložil návrh vypracovat. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) loni po svém nástupu rozhodla, že se v přípravě bude pokračovat.

Hornické odbory dál žádají, aby do penze dřív mohli odcházet všichni horníci

Horníci už mají nyní možnost jít do důchodu dřív, a to nejméně o pět let. Museli ale pracovat pod zemí už před rokem 1993 a do konce roku 2008 museli mít odpracován určitý počet směn - několik tisíc. Ti, kteří nastoupili do dolů až od roku 1993 a nefárali dostatečně dlouho, podmínky teď nesplňují.

Hornické odbory ale dál žádají, aby do penze dřív mohli odcházet všichni horníci. Ministerstvo práce proto chystá novelu o důchodovém pojištění, která by to umožnila. Důchodový věk horníků by měl být o pět let nižší než u ostatních, pokud by odpracovali stanovený počet směn. Upravil by se také výpočet jejich penze.

S návrhem zásadně nesouhlasí Ministerstvo financí. Je proti tomu, aby se dál změkčovaly podmínky nároku na důchod pro vybrané skupiny. Obává se, že při "zvýhodnění určité skupiny" budou o snížení důchodového věku usilovat i další profese. Kvůli uzavírání dolů by se neměl měnit penzijní systém a problémy s nezaměstnaností horníků se nemají řešit tím, že se plošně upraví jejich důchodový věk, uvedl rezort financí ve svých připomínkách. Míní, že řešením jsou investice do regionu, vytváření nových míst a rekvalifikace.

Ve společnosti OKD nesplňuje nyní podmínky pro dřívější důchod 3500 horníků

Výhrady k návrhu má i vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle jeho týmu je chystané řešení nesystémové a představuje nebezpečný precedens pro případy masového propouštění. Komplexní řešení žádá i Hospodářská komora. Podle ní by se měly zajistit takové podmínky, aby lidé mohli pracovat po odchodu z namáhavé profese třeba v jiném oboru a začátek penze se oddálil. Podle odborů by každý zaměstnavatel lidí s náročnou a zdraví ohrožující prací měl svým pracovníkům zaplatit do důchodového systému či do důchodového spoření částku, která by stačila na předdůchod.

Ve společnosti OKD nesplňuje nyní podmínky pro dřívější důchod 3500 horníků, v dalších podnicích asi 250. Pokud by návrh začal platit, letos by do penze mohlo jít kolem 50 lidí. Počet by postupně rostl, v roce 2026 by jich podle podkladů pro vládu mělo být asi 350. Po zhruba pěti letech by se číslo zas snižovalo. Nejvyšší výdaje by byly mezi lety 2027 a 2032, a to asi 140 až 160 milionů ročně. Ministerstvo v návrhu podotklo, že při odhadu vychází z údajů OKD.

V ČR existovaly do roku 1993 takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let. Hornické odbory usilovaly už před lety o to, aby horníci mohli dál chodit do penze dřív. Argumentovaly tím, že podle studií se mnozí kvůli horšímu zdraví jinak penze ani nedožijí. Předákům se podařilo vyjednat dřívější důchod pro ty, kteří nastoupili před zrušením kategorií.