Podle Engdahla současný plán kancléřky Merkelové, v rámci kterého by se měla Evropa při řešení migrační krize spoléhat především na Turecko, vypracoval think-tank Evropská iniciativa stability (ESI) a další organizace a subjekty s ním spojené. Americký politolog připomíná, že ESI má své pobočky v Berlíně, Bruselu a Istanbulu. „Tzv. plán kancléřky Merkelové vypracovaly think-tanky napojené na americkou vládu a NATO. Je velmi zajímavé sledovat peněžní toky směřující do ESI, protože je pak hned jasnější, kdo skutečně vede EU,“ míní Engdahl. 

„Současným předsedou ESI je rakouský sociolog Gelard Knaus, který je rovněž členem think-tanků European Council on Foreign Relations (EFCR) a Open Society Fellow. Právě Knaus je hlavní autor tzv. plánu Merkelové,“ uvádí Engdahl a dodává, že zakladatelem EFCR je americký multimiliardář maďarského původu George Soros. „Jedním ze spolupředsedů EFCR je bývalý ministr zahraničí Německa ze strany Zelených Joschka Fischer.

Jak Engdahl uvádí, součástí EFCR je také bývalý generální tajemník NATO Javier Solana a společně s mnoha dalšími německými politiky a novináři také například europoslanec Daniel Cohn-Bendit. „V květnu 1968 se postavil do čela levicových studentských nepokojů. Společně s Fischerem byl členem radikální skupiny Revoluční boj. Později byl mimo jiné obviňován z pedofílie, jak před lety informovalo mimo jiné Deutsche Welle a další média,“ píše Engdahl.

• Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

„Důležité je ovšem zmínit také síť nadací a dalších organizací sdružených v Open Society Foundation (OSF) George Sorose, které mají pobočky ve více než 100 zemích světa. OSF byla zřízena na podporu volného trhu v zemích bývalého Sovětského svazu. Soros mimo jiné financoval liberální ekonomický tým ruského prezidenta Borise Jelcina, včetně známého ekonoma Jeffreyho Sachse nebo poradce prezidenta Jegora Gajdara,“ uvádí Engdahl a konstatuje, že za „plánem Merkelové“ tedy stojí vedle ESI hlavně Soros.

Zajímavá jména podle Engdahla nabízí seznam dárců, kteří ESI financují. „Nechybí mezi nimi Sorosova Open Society Foundation nebo Evropská komise, ale také až orwellovsky znějící organizace s názvem United States Institute of Peace (USIP). Navzdory názvu však jeho činnost rozhodně není mírumilovná. V radě USIP zasedá neokonzervativní válečný jestřáb Ashton B. Carter, který je ministrem obrany v Obamově administrativě, generálmajor F. M. Padilla nebo ministr zahraničí John Kerry.“

„Výše zmíněné by nás mělo vést k přemýšlení nad tím, kdo a za jakým účelem vytvořil tzv. plán kancléřky Merkelové na řešení migrační krize, který je založen na faktickém odevzdání se Turecku. Má snad tento plán způsobit chaos a sociální konflikty v celé Evropské unii ve stejnou chvíli, kdy nevládní organizace typu NED, Freedom House či Sorosova Open Society Foundation zasahují v Sýrii, Libyi a celém islámském světě? Je Německo skutečně jen vazalem Spojených států? Existuje dost důkazů, že tomu tak je. Německo i Evropská unie jsou ovládány Spojenými státy a NATO,“ má jasno Engdahl.