Lékař a aktivista Marek Hilšer ČTK řekl, že má něco přes 2000 podpisů. „Nemám tolik podpisů, protože nemám tolik peněz a nemohu platit tolik lidí, kteří podpisy sbírají,“ uvedl. Dodal, že mu postupně podpisy přibývají a hlásí se mu i další dobrovolníci.

Mluvčí bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše Lenka Pastorčáková ČTK řekla, že zatím nemají představu, kolik podpisů na podporu kandidatury získali. První čísla podle ní budou k dispozici nejdříve v polovině příštího týdne. „V tuto chvíli máme zhruba 400 ověřených dobrovolníků, kteří sbírají podpisy a dalších 100 dobrovolníků, kteří chtějí zřídit či už zřídili petiční místa,“ řekla. Dodala, že síť se neustále rozrůstá a přibývá i centrálních petičních míst. „Každý den o desítky,“ řekla.

Kandidáti na prezidenta musejí shromáždit alespoň 50.000 podpisů. Podle novely zákona platné od letošního roku musejí podporovatelé kandidátů na nominační petici připsat ke jménu i číslo občanského průkazu či pasu. Změna má omezit možnost vyřazení kandidátů kvůli neuznaným podpisům.

Jako první začal se sběrem podpisů v polovině března Hilšer. Horáček začal shánět podporu po Velikonocích, Drahoš 24. dubna. Rovněž 24. dubna začal sběr podpisů na podporu kandidatury současného prezidenta Miloše Zemana, který již dříve oznámil, že bude svůj mandát obhajovat.

Kandidaturu ohlásili také někdejší poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka, podnikatel Igor Sládek a výtvarník Emil Adamec. Zájem projevili bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl nebo aktivistka Jana Yngland Hrušková.

První kolo prezidentských voleb by se mělo podle lhůt stanovených Ústavou a zákonem konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku. Termín vyhlásí předseda Senátu.