Šéfredaktor ve svém blogu informuje, že se v redakci ARD sešlo přibližně třicet redaktorů, aby diskutovali o ohlasech, které na jejich práci přicházejí od diváků, ale i dozorčích orgánů (tedy institucí podobných naší Radě ČT- pozn. red.). Šéfredaktor ujišťuje, že redaktoři se vždy snažili informovat co nejobjektivněji a rozhodně neměli zájem, ať už z jakéhokoliv důvodu, informovat tendenčně.

Na druhou stranu se prý v diskuzi objevilo množství sebekritiky. Z dnešního pohledu by prý určitě redaktoři některé věci zdůrazňovali jinak a volili jiné formulace. S odstupem jsou ale vždy věci jasnější. „Možná jsme ale skutečně až příliš následovali hlavní názorový proud. Možná jsme skutečně měli dříve ukazovat podstatu pravicových skupin na Ukrajině,“ připouští zkušený novinář, který v čele německého veřejnoprávního zpravodajství stojí již od roku 2006. „Možná jsme německému divákovi málo vysvětlovali, jaké zájmy má v oblasti Rusko. Možná jsme též mohli být kritičtější ke stanoviskům NATO,“ přibližuje závěry redakční porady.

Celý text v němčině ZDE.

Na druhou stranu je prý třeba pochválit zpravodaje německé televize přímo na místě, kteří dokázali pod fyzickým a psychickým tlakem odvádět skvělou práci, v polních podmínkách zvládali ověřovat informace. Ty byly pochopitelně zkreslené, neboť komunikace se stranou separatistů prakticky nebyla možná a kyjevská vláda poskytovala informace takovým způsobem, aby pro ni byly nejvhodnější.

Do budoucna by podle něj měli redaktoři více zdůrazňovat, že určitá informace nebyla potvrzena. „K odhalení manipulace může pomoci, když si budeme častěji klást otázku, komu informace prospívá,“ doporučuje šéfredaktor. Je podle něj třeba rezignovat na zásadu vyváženosti informací, ale aplikovat spíše novinářská kritéria, jako je například pravdivost informace. Rovněž je prý třeba pečlivěji volit užívanou terminologii, která sama o sobě může být zkreslující.