"Z pohledu státu jednoznačně preferovanou variantou investičního modelu výstavby nových jaderných zdrojů je varianta investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, popřípadě její stoprocentně vlastněnou dceřinou společností," píše se v materiálu. Dále mimo jiné uvádí, že varianta vychází z předpokladu, že polostátní společnost ČEZ vypracuje relevantní investiční záměr, který následně posoudí valná hromada a v případě souhlasu bude realizován.

Materiál obsahuje i dvě další varianty. Druhá varianta počítá s investicí prostřednictvím privátního sdružení investorů. Složení konsorcia a procentuální rozložení majetkových podílů by podle plánu záviselo na ochotě jednotlivých investorů vstoupit do projektu.

Třetí varianta uvažuje o přímé výstavbě ze strany státu prostřednictvím nově založeného státního podniku. "Tato varianta je však z důvodu velkého počtu negativ a především z důvodu vysokého dopadu na státní rozpočet a s tím souvisejícího zvyšování státního dluhu nejméně pravděpodobná, a je proto uváděna pouze pro úplnost," stojí v předkládací zprávě ministerstva.

O plánu postavit jeden blok v Dukovanech a jeden v Temelíně hovoří ministr průmyslu Jan Mládek

Podle materiálu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. "Zejména z důvodu udržení kontinuity výroby v lokalitě Dukovany je z pohledu státu klíčová výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037," stojí v materiálu. O plánu postavit jeden blok v Dukovanech a jeden v Temelíně hovoří ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) zhruba od poloviny loňského roku.

Podle ministerstev by tak ČEZ měl i nadále pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě včetně získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Časový rámec získání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025. Před jeho vydáním a vynaložením investice 250 až 300 miliard pak navrhuje, aby stát znovu posoudil, zda je možné nové jaderné zdroje stavět i bez státních garancí, nebo není. "V tomto případě musí stát rozhodnout, zda a jakou formu garancí investorovi poskytne," dodává materiál.

Plán také uvádí, že při paralelní přípravě projektů v obou českých jaderných elektrárnách je možné předpokládat náklady státu v rozmezí 4,3 až 32 miliard korun, podle toho, kdy stát do projektů vstoupí.