Takové množství médií Plzeň jen tak nepamatuje. Tlačenice byla obrovská a v místnosti s vystavenými obrazy nebylo pomalu k hnutí. Miroslav Kalousek po vstupu přivítal přítomné slovy : „Dovolte, abych pozdravil hlavní evropské město kultury. Pane profesore, moc rád vás poznávám.“ Galeristka Ĺubica Toušová mu ukázala dílo: „.Tak tady je ten váš…“ „Ještě jsem ho nezaplatil,“ podotkl Kalousek s úsměvem, „mám připravené peníze, jsem oprávněn ho koupit jménem poslaneckého klubu TOP 09“.

Tlačenice kameramanů a fotoreportérů byla tak velká, až autor obrazu musel upozorňovat na nebezpečí poničení okolních děl. „Netlačte se na obraz,“ umírňoval záplavu novinářů Kalousek. „Poškodíte obraz, já budu muset platit dva.“ Vedle umístěné dílo bylo v jednu chvíli ve skutečném ohrožení. Pak už byl přece jen čas na úvodní slova a informace.

Reakce na prezidentskou ostudu

„Z té ostudy, co dělá pan prezident České republice, by měl být také nějaký užitek. Takže koupíme tenhle obraz, vezmeme obraz, který jsem dostal od pana prezidenta já, obraz, který dostal od prezidenta pan Karel Schwarzenberg a bude takový triptych, který budeme na jaře dražit na dobročinné účely. Tak z té ostudy bude alespoň nějaký užitek,“ vysvětloval svůj počin Miroslav Kalousek. „Umění je věc vkusu, mě se líbí, že umělci mohou mít svobodný projev, já jsem  bohužel větší část svého života prožil v době, kdy jsme neměli svobodný umělecký projev. A bez svobody nemůže být žádné umění a pak je věcí vkusu, co se komu líbí.“

„Mě se líbí ten svobodný umělecký projev,“ vyhnul se přímé odpovědi novinářů, kteří dotírali, zda se mu obraz líbí. Na přímo položenou otázku z novinářského prostředí, zda by si jej pověsil doma, neodpověděl.