Z grafu zahrnutého ve zprávě je patrné, že nejhorší situace panuje v Řecku, kde činí nezaměstnanost u této věkové skupiny osob narozených v cizině 40,6 %. To je přitom o 15 % více než u rodilých Řeků. Mezi třiceti a čtyřiceti procenty se nezaměstnanost mezi mladými přistěhovalci pohybuje také v Turecku, Itálii a Španělsku. Stejně tak je v těchto zemích poměrně velký rozdíl mezi rodilými obyvateli a přistěhovalci a pohybuje se na úrovni deseti procent.

Mezi sledovanými zeměmi je uvedena také Česká republika, kde činí nezaměstnanost u mladých přistěhovalců 20,1 %, což je o 8 % více, než je tomu u rodilých Čechů. Bohužel zpráva OECD je značně manipulativní, protože nedělá rozdíly mezi přistěhovalci z jiných evropských zemí a migranty, kteří přišli z kulturně i nábožensky odlišného prostředí. Například v případě České republiky je tedy postaven „přistěhovalec“ ze Slovenska na stejnou úroveň jako Afghánec nebo Syřan.

Přitom jazyková bariéra, vrozené kulturní vzorce a odlišné sociální prostředí je jedním z hlavních aspektů, které muslimským přistěhovalcům ztěžují uplatnění na pracovním trhu. S výjimkou Slovenska proto dosáhly Česká republika, Polsko i Maďarsko mnohem lepších výsledků než například Německo, Nizozemsko,Francie a Belgie, kam míří mnoho mladých muslimských migrantů ze zemí Blízkého východu a Afriky, zatímco v případě východní Evropy tomu tak není.

Pozornost si zaslouží nejenom samotná nezaměstnanost mladých přistěhovalců, ale zejména rozdíly v porovnání s rodilými obyvateli dané země. Největší propast v tomto ohledu existuje u nezaměstnaných v Nizozemsku, Německu, Rakousku a Belgii. V prvně jmenované zemi je procentuální zastoupení mladých lidí ve věkové skupině 15 až 29 let, kteří si nehledají či nemohou najít práci a narodili se v cizině, 19,6 %, zatímco u rodilých Nizozemců je to jen 7,7 %.

Naopak nejsnadněji se uplatňují na trhu práce mladí lidé v této věkové skupině na Islandu, kde činí nezaměstnanost rodilých mladých Islanďanů 8,8 % a u přistěhovalců jen 9,9 %. Ovšem srovnávat situaci na Islandu se situací v Německu, Nizozemsku či Švédsku je rovněž poněkud manipulativní. Na Islandu žije jen asi 300 000 obyvatel a země nepřijímá stovky tisíc muslimských migrantů, jako je tomu ve výše zmíněných zemí.

Paradoxní je situace v Irsku, kde jako v jediné sledované zemi je nezaměstnanost přistěhovalců nižší než nezaměstnanost rodilých obyvatel země. Ovšem ani Irsko nelze srovnávat se západními zeměmi, protože počet hůře zaměstnatelných muslimů z Blízkého východu a Afriky zde ani zdaleka nedosahuje počtu ani poměru mezi přistěhovalci, jako je tomu v mnoha zemích v západní Evropě.