Moderátorka Světlana Witowská ale upozornila na rok 1999, kdy NATO bombardovalo Jugoslávii s tím, že se tak mělo zabránit humanitární katastrofě. „Členské státy NATO byly bezprostředně ohroženy tím, co se děje na Balkáně?“ zajímalo moderátorku. „To byla úplně jiná situace,“ reagoval Šedivý. „Mně jde o to, že už několik měsíců se mluví o tom, že teď hrozí humanitární katastrofa,“ dodala moderátorka.

Podle Šedivého v Jugoslávii hrozila genocida a probíhaly etnické čistky. „Tehdy už bylo nějakých sto tisíc mrtvých. Čili byla to úplně jiná situace,“ tvrdil Šedivý.

Babišův názor je osamocený

Witowskou také zajímalo, zda není alespoň možná námořní blokáda. „Před deseti týdny jsme měli zasedání ministrů obrany. A během neformální večeře jedním z bodů diskuse byla otázka uprchlíků. Vyjadřovali se k tomu ministři z těch zemí, které byly nejvíce zasaženy. Itálie, Řecko, Maďarsko. A nikdo z nich ani nenaznačil, že by se do toho měla aliance zapojit,“ řekl Šedivý.

Witowská pak připomněla, že Andrej Babiš navrhl, že by makedonská nebo bulharská armáda kvůli migrantům možná potřebovaly pomoc od NATO. Takový názor ale je prý ojedinělý, nikde jinde se s ním Šedivý nesetkal.

Moderátorka pak namítla, že proti somálským pirátům v Rudém moři také zasahují lodě NATO, přestože země Aliance bezprostředně ohrožené nejsou.

Řešení problémů s uprchlíky je věcí EU

Šedivý vysvětlil, že v NATO to chodí tak, že když nastane problém, který se týká jednoho nebo skupiny států, tak se na to téma vyvolá debata a případně se požádá o nějakou formu podpory. V případě uprchlíků prý ale k ničemu podobnému nedošlo.

Spoléhá se na to, že organizací příslušnou k řešení problému uprchlíků je EU, ta prý na to má prostředky.

Podle Šedivého uprchlíci utíkají ze Sýrie, odkud odešly čtyři miliony lidí, a také ze zemí Sahelu, to jsou prý ekonomičtí uprchlíci. Měly by se řešit problémy, které útěk lidí způsobily. Kdyby v těchto zemích bylo bezpečno a aspoň minimální ekonomická prosperita, lidé by z nich neprchali.

Moderátorka se pak zeptala, jakou si myslí, že hraje v uprchlické vlně roli Islámský stát. „Nemyslím si, že má úplně zásadní roli. Protože tzv. Islámský stát je spíš problém boje uvnitř islámu. Z těch oblastí také pocházejí uprchlíci, ale není to podstatná část,“ uvedl Šedivý.

Islámský stát prý do Evropy teroristy nevysílá

„Ani Islámský stát není důvod pro Severoatlantickou alianci, aby proti radikálům zasáhla? Protože tady mluvíme o bezprostředním ohrožení členských zemí. Není bezprostřední ohrožení členských zemí to, že Islámský stát vysílá do členských zemí NATO své bojovníky, kteří v nich pak dělají teroristické útoky? Není bezprostředním ohrožením to, že destabilizují velkou část území, které bezprostředně sousedí se zeměmi aliance?“ zajímalo moderátorku.

„Islámský stát nevysílá teroristy,“ začal odpovídat Šedivý. „Ti se vysílají sami?“ zeptala se Witovská poněkud provokativně. „Ti se vracejí. Uvědomme si, že kolem čtyř tisíc, možná až do deseti tisíc bojovníků Islámského státu pochází z evropských států. To není boj IS proti Západu. Celý ten konflikt je uvnitř islámu. Je to v zásadě náboženská válka. A nutno podotknout, že všech 28 států aliance je tak či onak zapojeno do ad hoc koalice proti IS. Část z nich pomáhá při vycvičování Iráčanů či Kurdů. Aliance podporuje rozvoj vojenských schopností Jordánska. Samotní regionální partneři jako Jordánsko, Saúdská Arábie, Turecko, ti všichni říkají, to je náš boj, který si musíme vybojovat uvnitř islámu, a vy nás, prosím, podporujte, ale...“

„A stačí to? Protože letecké útoky, které trvají už nějakou dobu, kýžený výsledek nepřinesly. Nebo myslíte, že ano, že to stačí?“ zeptala se moderátorka.

Letecké útoky zastavily rozšiřování IS

„Zaprvé se povedlo zastavit expanzi IS,“ začal odpovídat Šedivý, když mu moderátorka skočila do řeči poněkud impertinentní poznámkou: „Na to jste přišel jak?“ „Nerozšiřuje se nějakým zásadním způsobem,“ pokračoval, když mu Witovská znovu skočila do řeči: „A to podle vás stačí?“ „Nechte mě domluvit,“ ohradil se Šedivý. „Turecko požádalo o mimořádné zasedání Severoatlantické rady na konci července s tím, že tam proběhly teroristické útoky, jeden zřejmě od IS, jeden od Kurdské strany pracujících. Požádali nás o solidaritu. A oznámili, že se aktivně zapojí do operací proti IS. Ani náznakem nepožádali o pomoc aliance jako takové, protože oni sami říkají, že aliance sama nemá v tomto konfliktu roli, a my skutečně nevnímáme ohrožení ze strany IS. Teroristé, kteří se vracejí do Evropy a budou tady páchat útoky, to je opět problém vnitřní bezpečnosti, zpravodajských služeb a tak podobně.“

Turci prý při útocích na Kurdy rozlišují a útočí jen na základny PKK

Moderátorka se pak zeptala, zda je již situace kolem Turecka přehledná. „ČR Kurdům jako stát NATO posílá munici, Turecko je bombarduje. Jeden členský stát NATO Kurdy bombarduje, druhý členský stát je podporuje. Už je jasné, kdo proti komu bojuje? Je tam přehledná situace?“ „Situace není přehledná, protože celý konflikt je velmi složitý… My jsme nabádali Turecko, aby rozlišovalo. Ze všech zpráv, které máme jak z aliance, tak například z naší ambasády v Turecku, prozatím Turci skutečně útočí na základny a výcvikové tábory PKK, a to jak na území Turecka, tak na území Iráku. Minulý víkend proběhly konzultace turecko-americké. A Turci se teď zapojí také do leteckých operací proti tzv. Islámskému státu,“ uvedl s tím, že cílem je vyčistit pásmo podél turecko-iráckých hranic a zabezpečit je, tak aby mezi Tureckem a Irákem nemohli přecházet bojovníci.

Televize pak odvysílala záznam televizního vystoupení advokátky Kláry Samkové, která uvedla, že Turecko bombarduje jediného skutečného bojovníka proti IS, totiž kurdské bojovníky. „Turecko fakticky opustilo politiku NATO a EU, obrátilo se proti EU a této situace naprosto brutálně zneužívá,“ řekla Samková.

Šedivý označil názor Samkové za radikální. „Turecko je skutečně klíčovým státem pro tuto oblast. Je to regionální mocnost a hraje důležitou roli v udržování stability. Není pravda, že Turci útočí proti kurdským pešmergům. To jsou ty skupiny, jež my podporujeme a kterým poskytujeme výcvik. Toto víme jistě,“ prohlásil Šedivý.

NATO by proti IS zasáhlo, kdyby...

Witowská se pak zeptala, co by se muselo stát, aby NATO zasáhlo proti IS. „Dovedu si představit, že by IS obrátil svou pozornost proti Západu. Že by došlo k mohutnému vojenskému napadení Turecka. Nebo že by IS podnikl nějaký masivní teroristický útok na evropském kontinentu, srovnatelný například s 11. zářím. Pak si dokážu představit, že by se možnost zásahu dostala na pořad jednání,“ uvedl s tím, že IS ale vojenskou kapacitu na ohrožení Turecka nemá.

Na místě by prý bylo, aby se do konfliktu s IS zapojily bohaté země Perského zálivu. Útoků se prý ale nejvíce účastní chudé Jordánsko. NATO by prý uvítalo například intenzivnější zapojení Saúdské Arábie do bojů s IS.