Duterte se ve své dosavadní politické funkci snažil převážně bojovat s prodejem drog, organizovanou prostitucí a dalšími kriminálními činnostmi. Na mnohé zločince, a nejen je, často útočil nejen prostřednictvím svých úředních pravomocí, ale i slovně, dokonce i výhrůžkami.

Podle některých informací přímo z Filipín právě jeho rázně jednání a používání drsného jazyka mnohým lidem vyhovuje – v médiích o něm často hovoří jako o „Bachařovi“ či „Duterte Harry“, což je odkaz na americký film Drsný Harry v hlavní roli s Clintem Eastwoodem.

Politikovo hrubé vyjadřování opravdu nezná hranic. To, že se často „obouvá“ do praktik zkorumpovaných úředníků a Donalda Trumpa, by nebylo úplně nic tak výjimečného, ovšem Duterte se velmi nelibě vyjadřoval i na adresu čínské vlády a dokonce i papeže Františka.

V zemi, kde vládne korupce a z ekonomického růstu profituje jen velmi malý segment populace, je logické, že jsou mnozí občané velmi nespokojeni. Tito lidé věří, že právě Duterte, muž svými rivaly označovaný za „popravčího“, který na ostrově nastolí vládu teroru, je schopný přinést nějakou hmatatelnou změnu.

„Duterte má nyní před sebou opravdu těžký úkol, v zemi, která je stále zatížena chudobou a velmi špatnou infrastrukturou – jen plnění všech cílů, které si během prezidentské kampaně předsevzal, bude velmi těžkým úkolem,“ míní analytik z BBC Jonathan Head.

Některé z jeho slavných výroků

„Zapomeňte na lidská práva. Jestli se dostanu do prezidentského paláce, budu postupovat přesně tak, jak jsem pracoval v pozici starosty. Vy, zastánci drog, raději odsud odejděte, nebo vás zabiju. Všechny vás utopím v Manilském zálivu, nakrmím tam vámi ryby,“ tak se vyjádřil o své dvaadvacetileté zkušenosti v pozici starosty města Davao, třetího největšího města v zemi.

Dále prohlásil, že by udělil sám sobě a členům bezpečnostních složek imunitu, která by platila i po opuštění úřadu. „Pardon udělený Rodrigu Duterte za zločin několikanásobné vraždy, podepsán Rodrigo Duterge,“ žertoval.

„Znásilnili všechny ženy. Byla mezi nimi i australská misionářka. Viděl jsem její obličej. Sakra, jaká škoda… znásilnili ji, všichni se vystřídali. Její znásilnění mě hodně rozčílilo, ale byla tak krásná. Říkal jsem si, že starosta by měl mít přednost,“ tak se vyjádřil při své kampani poté, co se ve městě Davao v roce 1989 udála vězeňská vzpoura, v rámci které se vězni zmocnili australské misionářky, která v té době pracovala ve věznici, znásilnili jí a zavraždili.

Po vlně kritiky tohoto prohlášení byl nucen reagovat. Později svůj komentář popsal slovy: „Tak prostě mluví muži.“

„Dostali jsme se do zácpy. Trvalo nám to asi pět hodin. Ptal jsem se, proč to tak dlouho trvá, řekli, že je cesta uzavřena. Ptal jsem se tedy kvůli komu. Řekli mi, že přijede papež. Chtěl jsem mu zavolat, abych mu řekl: „Papeži, ty zkurvysynu, jeď zpátky domů. Už sem nikdy nejezdi.“ Toto prohlášení zas učinil v listopadu loňského roku, když popisoval, jak se dopravní situace v hlavním městě ještě zhoršila po papežově příjezdu.

„Se ženou už nejsme. Nejsem ovšem ani impotentní. Co mám jako dělat? Mám ho nechat navždy viset? Když si vezmu viagru, tak se postaví.“ Tento komentář učinil při audienci filipínských byznysmenů v dubnu tohoto roku. Častokráte se také chlubil tím, jaký je svůdník. Během své poslední kampaně prohlásil, že má dvě milenky.