Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé je primárně určeno těm cizincům, které chce Česká republika vyhostit poté, co zde pobývali nelegálně. „Zjednodušeně řečeno se jedná o zařízení vězeňského typu: osoby tam umístěné jsou týdny a měsíce zbavené svobody, zamykané přes noc na ubikacích, standardně jsou jim odebírány telefony a veškerá hotovost a mají omezený počet návštěv a dopisů na týden. Ještě donedávna přitom počet zajištěných cizinců standardně nepřekračoval 50 osob na celé zařízení při jeho celkové kapacitě cca 270 osob,“ uvádějí právníci, kteří podle svých slov jsou jedni z mála, kteří přicházejí s těmito cizinci do pravidelného styku, mimo policisty nebo zaměstnance ministerstva vnitra.

Nevyhovující podmínky a žádná perspektiva řešení situace

Situace v Maďarsku, Řecku, Itálii nebo Bulharsku podle Asociace pro právní otázky imigrace vede k naprosté absenci perspektivy vyřízení žádostí o azyl. Navíc prý ve zdejších zařízeních panují neúnosné hygienické a sociální podmínky. Žadatelé o azyl tak tyto státy opouštějí a migrují dále do Evropy, než bude jejich žádost o azyl vyřízena. V mnoha případech tito lidé usilují o projednání žádostí o mezinárodní ochranu v těch státech, kde mají příbuzné, například v Německu.

„Vzhledem k zákazu opustit stát, ve kterém je podána žádost o azyl, české orgány tyto osoby po zadržení plošně zajišťují v zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové a usilují o jejich návrat zpět do státu, který je podle Dublinského nařízení příslušný k projednání jejich žádosti o azyl," konstatují právníci s tím, že  například Maďarsko přestává „své“ žadatele o azyl přijímat zpět, respektive nastávají v komunikaci s ním mimořádně dlouhá prodlení.

České orgány se tedy podle Asociace pro právní otázky imigrace azylovou situací takto zajištěných cizinců vůbec nezabývají a pouze čekají, až si je Maďarsko, či Itálie vezmou zpět. „Tyto státy však nejsou schopny všechny žadatele o azyl přijímat, a ti jsou tak bez jakékoliv praktického významu omezeni na osobní svobodě v Bělé-Jezové a velmi často po uplynutí maximálně dovolené doby zajištění (tj. po několika měsících) propuštěni ze zařízení ven. Zde se pak ocitají zcela bez prostředků, neboť veškerá finanční hotovost, kterou disponovali, je jim orgány České republiky zabavena. Tím se dostávají do velmi zranitelné situace a celé kolo neoprávněného pobytu na území EU začíná znovu bez toho, aby tito lidé měli jakoukoliv naději, že by jejich žádost o azyl byla řádným způsobem projednána,“ tvrdí právníci.

„Vězeňský režim" v Bělé je podle právníků Asociace zcela nevhodný pro rodiny s dětmi a lidi pocházející ze Sýrie či Afghánistánu. „Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová bylo navíc ještě donedávna kapacitně omezeno na cca 270 osob a v současné době jsou tam zajištěni lidé výrazně nad tento počet. (V zařízení je v současné chvíli více než 380 migrantů - pozn. red.) S ohledem na relativně přísný režim zařízení, společný pobyt rodin s dětmi, osob různým způsobem traumatizovaných ze země původu, osob různého zdravotního stavu, vyznání i návyků, má překročení kapacity o to citelnější následky a vede k mimořádnému zvýšení napětí,“ uvádějí právníci, kteří podle svých slov pro rostoucí frustraci zajištěných žadatelů o azyl v Bělé mají pochopení.