Běženci nejsou na teploty kolem nuly, tmu a déšť zvyklí, a když se k tomu navíc přidá podle nich nadmíru dlouhé čekání při azylovém řízení u přetížených úřadů, snaží se rychle odjet zpět. Taková zkušenost prý potkala například i Aliho z Bagdádu, který se pro televizi ARD vyzpovídal z toho, že jel do Německa za lepším životem, ale to nevěděl, co ho tam čeká. „Místo toho jsem ale všechno ztratil,“ přiznal.

Zajímavé nicméně je, že se Ali podle svých slov vydal z Bagdádu, protože se mu dlouho nedařilo najít práci, a tak se rozhodl zkusit štěstí v Německu, kam vyrazil za šest tisíc eur loni v září. O úniku před válkou však patrně nepadlo jediné slovo.

„Byl to totální chaos, pokoje strašně smrděly,“ vzpomíná v reportáži Ali na svůj příjezd do Mnichova a následné azylové řízení. „Byli jsme v hlídaném táboře jako nějací vězni, ani šíšu jsme si nemohli dát, jak byla drahá. K jídlu toho bylo málo a kapesné mi nestačilo. Dostal jsem 180 eur, jen krabička cigaret stála šest,“ postěžoval si.

Po několika měsících zklamání se tak Ali rozhodl odjet zpátky do Bagdádu, ze kterého mu peníze na cestu poslala babička, která rovněž podle informací iDNES.cz televizi ARD přiznala, že je ráda, že je její vnuk zpátky v pěkném obývacím pokoji. „Říkali mi, že v Německu mi dají práci, dobrý plat a byt. Nic z toho jsem nedostal,“ dokončil své hodnocení návštěvy Německa.

Německý pas chce získat až 80 procent migrantů

Že nejsou dobrovolné návraty do země původu nijak ojedinělé, přiznává i Johann Ehrnsperger ze spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky v Norimberku. „Často se vracejí kvůli svým rodinám, ale i proto, že od života v Německu očekávali příliš mnoho,“ vysvětlil. Ehrnspergerovi dala za pravdu i Sylvia Glaserová z mnichovské organizace Cominh Home, podle které běženci prostě nejsou připraveni na to, že celé azylové řízení trvá tak dlouho.

Někteří uprchlíci jsou podle svých slov kromě obrovského zklamání i zmatení. Podobně je na tom prý i jednadvacetiletý Mohamed z Damašku, který je znechucen ze zimy a ošlivého počasí celkově. „Proč nás sem ti Němci zvali, když se o nás neumějí postarat?“ nechápe a vzpomíná na svá studia na univerzitě, kde studoval na inženýra. „Lidé si myslí, že když je v Sýrii válka, tak se bojuje všude. Ale tak to přece není, Sýrie je obrovská země a i v ní jsou místa, kde se dá normálně žít,“ přiznal s tím, že mu tam vcelku nic nechybělo, prostě si jen myslel, že jde za lepším.

Jak server iDNES. cz připomíná, dobrovolných navrátivších migrantů je nicméně málo, a tak se prý plán německé kancléřky Angely Merkelové, že po uklidnění situace na Blízkém východě migranti a uprchlíci pocestují domů, zřejmě konat nebude. Podle spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky chce v Německu dokonce zůstat pětaosmdesát procent migrantů, přičemž hned 80 procent z nich rovněž plánuje získat německý pas.