Nejinak tomu bylo i v minulých dnech v Moravskoslezském kraji, kde v městě Krnově, ležícím v oblasti bývalých Sudet, odhalili němečtí rodáci před pár dny pamětní desku obětem divokého odsunu německých obyvatel, při kterém jich mělo zahynout okolo tří set.

„V roce 1995, kdy jsme začínali spolupracovat s krnovskou radnicí, to byl můj tajný sen. Jenže tehdy na to ještě nebyla správná doba. Začal jsem konkrétně pracovat na uskutečnění této záležitosti až okolo roku 2011 a nyní se to povedlo. Zastupitelstvo města Krnova nám vhodné místo k instalaci desky hned nenabídlo a celá věc se tak odložila, což vzhledem k věku některých členů našeho sdružení nebylo zrovna dobré, nemuseli by se toho totiž vůbec dočkat. Pomoc jsme ale pak našli u Jesenického spolku, který spravuje i krnovskou synagogu, a právě několik metrů od ní je nyní náš menší památník umístěn na soukromém pozemku. Bylo to od nich velkorysé gesto,“ informoval ParlamentníListy.cz bývalý dlouholetý předseda spolku Heimatkreis Jägerndorf, téměř devadesátiletý Kurt Schmidt, a ještě potom doplnil: „Tentokrát s námi přijeli na už tradiční kulturní německý týden i čtyři pamětníci tohoto divokého odsunu, kteří jako děti nebo mladí lidé zažili všechny hrůzy nuceného transferu. Z transportu tří tisíc Němců jich asi desetina zemřela, většinou se jednalo o staré a nemocné lidi, kteří náročný pochod horským terénem z Krnova až do Králík v Čechách bez jídla a potřebného zabezpečení nevydrželi.“ 

Historik: Když památník, tak potom pro všechny zavražděné

Záležitost okolo umístění pamětní desky jen pro oběti odsunu vzbudila v různých spolcích a některých místních lidech i odmítavé reakce. Nejprve někteří krnovští zastupitelé kritizovali nápis na pamětní desce, v němž měly být faktografické a pravopisné chyby. Nelíbily se také návrhy německých rodáků, kde by měl památník stát. „Já jsem návrh textu konzultovala s odbornicí z městského archívu, a ta v něm nalezla řadu chyb při pojmenování obcí, o pravopisných chybách ani nemluvě. Vím také, že skupině lidí, která se stará o jedno místo pod poutním vrchem Cvilín, to nebylo po chuti, aby se právě tam deska umístila,“ konstatovala bývalá krnovská starostka a nynější zastupitelka Alena Krušinová.

Své faktické námitky také vysvětlil oblíbený místní historik a publicista Vladimír Blucha, který o dějinách města publikoval několik beletristicky laděných knížek a také sbírku pověstí. „Jeden památník obětem válek a násilí už Krnov má, pokud byly snahy o vytvoření dalšího, nic proti tomu nemám, ale bylo by namístě pak na něm vzpomenout všechny oběti válečných a poválečných událostí. Tedy i zavražděné Čechy-odbojáře a Němce loajální s tehdejší československou prvorepublikovou vládou nebo i zabité spojenecké vojáky, kteří zemřeli v zajateckých táborech rozložených tehdy na území Krnova. Těch „hladových pochodů“ prošlo Krnovem více, včetně transportů Židů odsouzených na smrt. Nemyslím si, že je správné preferovat jen jednu skupinu obětí,“ uvedl publicista Blucha.