Tvůrce dokumentu David Vondráček měl své spory s vedením České televize, které mělo k dílu připomínky. Šlo o nějaké termíny či původní název. Režisér svou stížnost Radě ČT však nakonec stáhl, dokument poupravil a ve středu byl odvysílán.

„Došlo například ke změně názvu, dokument se měl původně jmenovat Samozvaný spasitel, i k opuštění některých kritických prvků, které chtěl podle záměru sám režisér v příběhu reflektovat, konkrétně například politickou minulost rodičů hlavního protagonisty nebo etiku podnikání Karla Janečka,“ píše výhrady České televize komentátor serveru echo24.cz Martin Weiss.

Že byl Janečkův otec příslušníkem komunistické rozvědky a matka příslušnicí SNB, se z dokumentu nedovíme.

Podle novináře Martina Weisse je dokument mdlý co do společenského a ideového kontextu, přesto si o Janečkovi jako člověku představu udělat můžeme. „Z vůdce společenské evoluce se nakonec stává spíš klasický miliardářský konzument nejexkluzivnějších zážitků, jaké si člověk s maximem volného času a peněz může pořídit: současné umění, esoterické duchovno, Ferrari, skoky padákem,“ píše novinář.

• Celý článek Martina Weisse si můžete přečíst ZDE.

Janeček v díle objasnil například slovo „zlojed“, které často používá. Prý ho začal používat proto, že se doposud užíval výraz „kmotr“, který je ale v podstatě pozitivní. „Já jsem chtěl něco, co bude jednoznačně negativní, kde bude to zlo,“ vykládal.

„Po všech řečech o zlojedech uvede jako nejpřijatelnější stranu KDU-ČSL, zřejmě si nevědom role, jakou při její renesanci sehrál podnikatel Luděk Sekyra, který ve zlojedských kruzích není úplně neznámou postavou,“ míní Weiss na echo24.cz.

Weiss rovněž poukazuje na Janečkovu klíčovou hodnotu - otevřenost. „Jsem přesvědčen, že mozek každého člověka je schopen žít v hodnotách lásky a racionálního myšlení, “ hlásí Janeček.

Janeček podtrhuje hloubku naší krize

„Ke společnosti ovšem patří i profese, jejichž součástí je utajení, lest, podvod, zneužívání lidských slabostí, násilí psychické či fyzické. Třeba profese špiona, ať už komunistického nebo jiného režimu,“ píše novinář s tím, že by bylo zajímavé se dovědět, jak formovaly tyto aspekty práce jeho otce Janečkův světonázor.

Den po odvysílání filmu se k dílu ale nevyjadřují jenom novináři. Například zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček je dokumentem zděšen. Podle něj byl film ukázkou toho, čeho se naše civilizace musí zbavit, má-li přežít. „Vydělává miliardy tím, že nic nevyrábí, nikomu neposkytuje žádné služby, neřeší žádný problém, jen spekulacemi parazituje na práci jiných. Jeho úvahy o tom, že by mohl být prezidentem, jen podtrhují hloubku krize, ve které se naše civilizace nachází,“ tvrdí Křeček.