Na konci června v Česku žilo 473.500 cizinců. Z nich 265.400 mělo povolení k trvalému pobytu. Velká část lidí ze zahraničí pochází ze států EU.

Migranti ze zemí mimo EU mohou mít veřejné zdravotní pojištění tehdy, pokud v ČR mají trvalý pobyt či jsou zaměstnanci české firmy. Veřejný systém je i pro zahraniční vědce, kteří v zemi dlouhodobě působí, azylanty a některé děti do dvou měsíců po narození. Mít ho nemohou třeba podnikatelé, studenti, manželé, manželky či potomci migrantů. Ti musejí uzavírat komerční pojištění.

Podle novely by z veřejného zdravotního pojištění měli vypadnout žadatelé o azyl a ochranu, lidé s udělenou mezinárodní ochranou, děti vědců a také narozené děti cizinců. Péči by hradilo ministerstvo zdravotnictví. Dosud peníze do zdravotního pojištění posílal resort financí.

Pojišťovny, které by s cizinci uzavíraly pojistky, by musely být členem kanceláře pojišťoven. Tato profesní organizace by vytvářela a spravovala garanční fond, do kterého by plynuly členské příspěvky a výnosy z investování. Dohled by měla Česká národní banka. Za neplnění povinností by pojišťovnám hrozila pokuta až 20 milionů korun. Komerční pojištění by krylo takovou péči, jaká se platí ze zdravotního pojištění.

Novelu předkládá ministerstvo vnitra. Podle autorů má omezit počet cizinců bez pojištění a zabránit "zdravotní turistice". Vláda dostává předlohu s celkem 116 zásadními výhradami.

Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) úprava situaci komplikuje. Žádá přepracování novely a poukazuje na to, že vládě její rada doporučovala, aby cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku mohli veřejné zdravotní pojištění mít. Návrh místo toho ale některé skupiny z veřejného systému vyřazuje. Celé pojistné navíc mohou pojišťovny žádat dopředu. To podle Dienstbiera zabrání cizincům přivézt si rodinu, protože by tak velkou sumu nedokázali uhradit. Stanoveno není ani maximální pojistné, navíc se bude lišit podle věku a zdravotního stavu lidí.

Ministerstvo zdravotnictví zařazení cizinců do veřejného pojištění odmítá. Podle něj by to narušilo stabilitu systému a ročně zvedlo deficit o 925 milionů až 2,02 miliardy. Odborníci na problematiku migrace naopak míní, že cizinci by do systému spíš přispívali, než by z něj čerpali. Zástupci neziskových organizací i vědeckých institucí varují, že pokud se podmínky nezlepší a stát bude klást překážky, mohli by si zahraniční "síly a mozky" místo ČR zvolit jiné země.