Podle politologa Jana Outlého z pražské Metropolitní univerzity pak Zeman v prvních měsících v úřadu působí unaveně a naplnil obavy lidí, kteří očekávali návrat slovníku, uvažování a kultury z období opoziční smlouvy.

Politolog Lebeda míní, že se Zeman při výkonu prezidentské funkce snaží opřít o mandát, který mu dala historicky první přímá volba. Zvolení občany prezident považuje za silnější než volbu hrstkou politiků. "Celé toto volební období podle mě Miloš Zeman povede tak, že se bude snažit vytvářet nové ústavní zvyklosti, nové výklady Ústavy. A bude se snažit posílit ten reálný vliv prezidenta," řekl ČTK Lebeda. Podle něj Zeman nemusí usilovat o přímou změnu základního zákona státu. "Ústava vždycky umožňuje různé výklady. A on bude usilovat o takové výklady, které mu dají nejsilnější postavení," uvedl.

Zeman působí vyčerpaně

Outlý si v prvních 100 dnech všiml Zemanova fyzického a psychického stavu. "Po poněkud uondaném konci prezidentského mandátu Václava Klause jsem očekával příchod čerstvějšího ducha na Hrad, ale Miloš Zeman působí už nyní vyčerpaně, a to nejen fyzicky," sdělil ČTK politolog.

Podle politologů se Zeman snaží získat vliv a politické body na kauzách, kde na svou stranu může získat část veřejnosti. Proto se angažuje ve sporu o jmenování bývalé první dámy Livie Klausové velvyslankyní na Slovensku nebo o jmenování literárního historika Martina C. Putny profesorem. "Miloš Zeman se snaží zdůrazňovat, že je prvním přímo voleným prezidentem, tedy že jeho postavení bude jiné. A v tomto smyslu každý krok, který učiní, má v podstatě precedenční charakter," upřesnil Lebeda.

Podle Outlého je dobře, že se Zeman snaží rozproudit debatu o prezidentských pravomocích plynoucích z výsledků přímé volby. "Jenže, za druhé, spory o profesora Putnu nebo jmenování Livie Klausové velvyslankyní s touto rovinou nemají nic společného a vlastně se k jejich vedení zneužívají ony legitimní úvahy o koncepci prezidentských pravomocí," uvedl Outlý. Například Putnu podle něj Zeman nemá rád spíše z osobních důvodů.

Klausová zase Zemana podpořila ve finále předvolební kampaně, přidala se tak ke svému muži Václavovi, který kandidaturu svého někdejšího politického rivala také podpořil. Klausová uvedla, že na Hradě nechce první dámu, která neumí česky. Odkázala tak na to, že manželka Zemanova protikandidáta a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) je Rakušanka. "Prezident mající noblesu by na velvyslanecký post neprosazoval osobu, která hrubě urazila ministra zahraničí, nadto prezidentova protikandidáta z voleb. A to ani kdyby dotyčná byla nejkvalifikovanějším člověkem na světě pro výkon funkce velvyslance," zdůvodnil Outlý.

Zeman chce určovat politické priority

Zeman byl dlouholetou vůdčí osobností ČSSD. Se sociálními demokraty se ale rozešel a v prezidentské volbě uspěl jako čestný předseda levicové Strany práv občanů - zemanovci. Podle politologů nyní ČSSD Zeman spíše škodí, neboť chce být vnímán jako ten, kdo určuje levicovou politiku. "Já myslím, že Miloš Zeman ČSSD hlavně komplikuje situaci - aktivizoval své někdejší křídlo ve straně, to má svoje různé konsekvence, a tím ČSSD vlastně škodí," řekl Outlý.

Pokud sociální demokracie podle očekávání uspěje za rok ve sněmovních volbách, bude mít ve vládě ještě těžší pozici než současná pravicová vláda, míní Lebeda. "Podle mého názoru se Miloš Zeman bude snažit dosáhnout takové situace, kdy on bude ten, kdo určuje politické priority a vláda je vykonává," upřesnil.

Politologové také míní, že v nadcházejících volbách může uspět Zemanova strana SPOZ, která zatím ve sněmovně chybí. "Politická levice jako taková má nyní výjimečně vysokou podporu, a to znamená, že se k ní nehlásí jen přesvědčení příznivci stávajících stran. Potenciál k převzetí části těchto spíše nevyhraněných voličů tak SPOZ má," uvedl Outlý. "Spíš si myslím, že by to bylo velké překvapení, kdyby se ta strana do Parlamentu nedostala," dodal Lebeda.

Zeman zvítězil v historicky první přímé volbě prezidenta, když na počátku roku ve finále volby porazil svého rivala - ministra zahraničí a lídra vládní TOP 09 Schwarzenberga. Do funkce byl Zeman uveden 8. března. O den dříve na Hradě po deseti letech skončil dosavadní prezident Václav Klaus.