V nedělní Partii FTV Prima se setkali ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) a expert ODS na oblast školství Václav Klaus mladší. Chládek hned na úvod poznamenal, že máme moc vysokých škol a bylo by na místě některé zrušit. Které? „My chceme jít cestou ‚padni, komu padni‘,“ poznamenává šéf vzdělávacího resortu. Musejí nám prý zůstat školy kvalitní a skončit školy nekvalitní.
Nechci dopadnout jako v Baltimoru, udeřil Klaus
Klaus dal Chládkovi za pravdu v tom, že vysokých škol máme moc, a to i proto, že se neustále ohání nezávislostí. „A podle mého ministra s tím pan ministr nedokáže udělat nic,“ prohlásil expert ODS. Chládek však věří, že nový vysokoškolský systém otevře cestu k řešení. Uznává zároveň, že je třeba při zavírání škol hledat konsenzus. Byla by k tomu ODS ochotná? „Já nevím, k čemu by byla ochotná ODS, tam je deset poslanců a trochu každý pes jiná ves,“ vyjádřil se k tomu Klaus.
České školství ale čelí jiným problémům. Měli bychom se zaměřit na kvalitní vzdělání už na základních školách, musíme si znovu říci, že základním úkolem školy je vzdělávat a ne čerpat evropské dotace. Totéž ostatně platí i o školách středních. Přitom nepovažuje za tolik důležité, zda maminka dovede dítě do školy, kde dostane čip. Dlouhá léta byl učitelem i ředitelem školy a ví, že slušně vypadajícího člověka v obleku do školy pustí i žáci bez čipu. „A já nechci dopadnout jako v Baltimoru, kde jsem mimochodem byl a připomínalo mi to vstup na letiště nebo do vězení,“ pokračoval Klaus.
Chládek okamžitě kontroval, že s financováním škol mohl Klaus něco udělat v roli poradce předchozích ministrů. Plánuje prý ale změny ve financování, které zohlední i kvalitu škol a uplatnění studentů na trhu práce. Razantně však odmítl, že by nebyla důležitá bezpečnost dětí. „Já chci jako otec tří dětí vědět, že mé děti budou ve škole v pořádku.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák