Ploty prodražují imigrantům cestu, právo šaría není problém... Petr Žantovský se zhrozil nad slovy Šimona Pánka a specialistky na migraci v ČT

19.09.2015 10:36 | Zprávy

TÝDEN V MÉDIÍCH V přehlídku přešlapů, jichž se v souvislosti s migrací dopouští Česká televize, se tentokrát změnilo pravidelné ohlédnutí Petra Žantovského za tím nejzajímavějším, co objevil ve sdělovacích prostředcích. Její referování, z něhož čouhá propaganda jak sláma z bot, ilustruje na vystoupení hostů Šimona Pánka z Člověka v tísni a Šárky Antošové z Amnesty International. Odhaluje ale i pokrytectví České televize v souvislosti s cenou pro pořad Dovolená v protektorátu, jako by šlo o zásadní veledílo.

Ploty prodražují imigrantům cestu, právo šaría není problém... Petr Žantovský se zhrozil nad slovy Šimona Pánka a specialistky na migraci v ČT
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Především uprchlické krizi se ve svém pravidelném ohlédnutí za děním ve sdělovacích prostředcích věnuje mediální analytik Petr Žantovský. „Nejzajímavější je na tom, jak o ní referuje Česká televize. Soukromá média se snaží přece jen referovat s jistým objektivnějším nebo alespoň vícestranným pohledem, kdežto Česká televize dělá jednoznačnou propagandu. A někdy to z referování čouhá jak sláma z bot. Připomněl bych středeční Události, komentáře a rozhovor se Šimonem Pánkem. Rozpočet Člověka v tísni, který pan Pánek vede, je rozhodně víc než půl miliardy a jsou to z velké části veřejné peníze z českých nebo bruselských zdrojů, navíc je to propojeno s Českou televizí. Takže je třeba tohoto člověka vnímat jako veřejnou osobu. A rozhovor to byl naprosto ´úžasný´,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tato veřejná osoba v průběhu pořadu opakovaně prohlásila, že Česká republika je zaostalá a že je v ní hůř než jinde. „Několikrát říkal, že okolní země jsou vyspělejší. Stále kritizuje českou veřejnost za diskusi o tématu migrantů, a pokud by člověk poslouchal jenom jeho vystoupení, získá dojem, že jinde vítají migranty s otevřenou náručí, pouze Česká republika před nimi zavírá dveře, což je naprosto absurdní. Zmíním Francii, která je od nás o kousek dál, nicméně má svoji výraznou politickou osobnost, paní Le Penovou. A ta zcela určitě není typickým příkladem člověka, který vítá migranty a nadšeně hovoří o tom, jak budou migranti osvěžením pro francouzskou populaci. Na jihu Francie, v Marseille, už je dnes více arabského obyvatelstva než francouzského. Takže ta země má s tou kulturní vlnou svoji zkušenost. Dnes má velké štěstí, že není v bezprostředním dosahu ani není cílovou zemí pro migranty,“ míní mediální odborník.

Pro ředitele Člověka v tísni nepředstavuje právo šaría problém

Šimon Pánek, ředitel nevládní neziskové organizace vycházející z myšlenek humanismu, svobody, rovnosti a solidarity Člověka v tísni, také kritizoval Maďarsko za to, že tamní policisté použili slzný plyn proti migrantům, kteří pronikli přes plot z ostnatého drátu na hranici se Srbskem a pokusili se dostat do země. „Ale už neřekl nic o tom, že migranti házeli na policisty kamení a železné tyče. Když jsme viděli televizní záběry, ať už v našich nebo zahraničních televizích, bylo naprosto zřetelné, že ti migranti byli velice útoční. Byli vyzbrojeni tyčemi a dalšími věcmi tohoto typu a v podstatě velice brutálně zaútočili na hranici na maďarskou policii, takže slzný plyn byl patrně na místě, protože měl paralyzovat agresivitu migrantů. Tohle pan Pánek jako veřejná osoba zamlčuje,“ poukazuje Petr Žantovský.

Všiml si také jeho pozoruhodné věty, že právo šaría není problém, když se uplatňuje dovnitř komunity a nejde navenek. „Ale to přece není pravda. Ve své podstatě to nejde, protože šaría je právní systém, který stejně jako celý islám je určen k tomu, aby byl externalizován, přenesen do vnějšku, aby byl přijat celou okolní populací. To není jen tak ledasjaký soubor pravidel nějakého jednoho Rotary klubu nebo něčeho takového. Ale to je závazný právní systém pro muslima, ať žije kdekoli ve světě, a pro populaci kolem něj, jenž slouží k nahrazení toho standardního pozitivistického právního systému. Prostě pan Pánek nás tam vodil za nos způsobem naprosto nevídaným. Ale, bohužel, nebyl sám,“ poznamenává mediální analytik.

Ploty na hranicích jsou zbytečné a migrantům cestu jen prodražují

Pro příklad sahá do stejného pořadu o den dříve, kde vystoupila specialistka na migraci z Amnesty International Šárka Antošová. „Opakovaně zdůrazňovala výraz ´z lidskoprávního hlediska´. Tak z lidskoprávního hlediska například kritizuje, že ti migranti sem nemohou přijít legálně. To, že nelegálně překračují hranice Schengenu a nemají víza, by z lidskoprávního hlediska řešila tak, že bychom je všechny vpustili do schengenského prostoru. To ale znamená schengenský prostor zrušit, protože ztrácí smysl. Schengen byl od toho Schengenem, že na okraji své zóny střežil hranice vůči mimoschengenskému ´zbytku´ světa a uvnitř schengenského prostoru panují evropská pravidla, civilizační, právní i jiná. A když zrušíme vízovou povinnost pro veškeré migranty, tak to je konec Schengenu. Tohle paní Antošová buď nedomýšlí, nebo je jí to jedno,“ konstatuje Petr Žantovský.

Pozastavil se rovněž u jejího výroku „Ploty jen ty cesty (míněno migrantů) prodražují, protože se platí převaděčům. Oni se přes ten plot stejně dostanou, jen zaplatí víc nějakému chytrému převaděči, který někde najde díru.“ „To je tedy opravdu velmi zajímavé uvažování člověka, který pracuje v lidskoprávní organizaci. Ale pozor, v tom slově lidskoprávní je půl slova právní, takže to není jen lidská, ale též právní organizace. Tak by tam právo mělo být nejen ve smyslu individuálních práv jednotlivého člověka, ale právo jako systém pravidel pro chování v celé společnosti. U lidskoprávních organizací ale zřejmě druhá půlka toho označení neplatí,“ usuzuje mediální odborník.

Uřezávají lidem hlavy, ale pro Českou televizi to jsou jen radikálové

V souvislosti s migranty jsme si ale nesmyslů museli v České televizi vyslechnout mnohem víc. „Například ve čtvrtek ve zprávách ve 23 hodin zazněla informace o tom, že jakýsi radikální migrant se dopustil trestných činů v Německu, z níž cituji: ´Německé úřady ho nemohou poslat domů, protože doma, tedy v Iráku, mu hrozí vězení za terorismus´. Tak nad touhle zprávou žasnu, protože co to tedy znamená? Znamená to, že irácký terorista má v Německu veškerou ochranu navzdory tomu, že se tam dopouští trestných činů. A zpátky do Iráku tedy není poslán, protože mu tam hrozí vězení nikoli za názorový nesoulad nebo za politickou aktivitu, nýbrž za terorismus. To je velmi zvláštní zpráva, která ovšem, bohužel, nebyla dále vysvětlena, ale zůstala jen v této jednoduché oznamovací podobě,“ lituje Petr Žantovský.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rakušanovo vrtění psem. Expert rok po střelbě na FF UK vytáhl dvě vážné věci

13:16 Rakušanovo vrtění psem. Expert rok po střelbě na FF UK vytáhl dvě vážné věci

Česko si připomíná rok od střelby na Filozofické fakultě UK v Praze, kde vrah David Kozák zastřelil …