Napjaté vztahy mezi oběma zeměmi panují již od začátku 20. století a vygradovaly na konci první světové války, kdy se společně obě země střetly v boji o oblasti Volyně. Rozdílné názory panují mezi oběma zeměmi i na období druhé světové války a zejména boj proti stalinskému systému, v rámci kterého se některé ukrajinské jednotky otevřeně postavily na stranu nacistického Německa. Spory z minulosti se viditelně přenášejí i do současných vztahů.

Před nedávnem si Krzysztof Szwagrzyk z Institutu národní paměti stěžoval, že jeho spolupracovníkům ukrajinské úřady brání v hledání hromadného pohřebiště, kde byly po masakru na Volyni uloženy ostatky mnoha Poláků. Ukrajina se ke svým temným stránkám historie příliš nehlásí a právě zavraždění stovek polských mužů, žen a dětí patří společně s náklonností k nacistickému Německu k těm nejvíce ožehavým.

• Celý text  v angličtině je ZDE

„Jsme si vědomi, jak důležitá je pro nás z geopolitického hlediska Ukrajina. Nicméně přestože Ukrajinci musí vědět, jak jsou pro nás i po tolika letech některé historické události důležité, záměrně je ignorují či odsouvají do zadních pozic. Obě země mají zcela odlišný pohled na pojem smíření. Dokud Ukrajina nezmění svůj přístup, ponese za své jednání důsledky. Jestliže nedojde k dohodě, zahájíme příslušná opatření,“ varoval Waszczykowski.

Polský ministr zahraničí konkrétně zmínil, že by mohli mít napříště „Ukrajinci zastávající extrémně protipolské postoje“ zakázán vstup do země. „Na mysli mám například ty, kteří oblékali v minulosti uniformy SS, ale i ti úředníci, kteří brání v práci našim historikům v oblasti Volyně. Stejné důsledky potom ponesou i ti, kteří proti Polsku používají některé administrativní nástroje,“ pohrozil šéf polské diplomacie Waszczykowski.