„Vytváří se tady majetek bez vlastníka. Zakladatelé fondů budou mít utajenou identitu, nebude tu žádný veřejný registr těchto fondů. Všechny firmy a nadace jsou v rejstříku, svěřenecké fondy ne,“ varuje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která patří mezi zásadní odpůrce tohoto nástroje. Fondy považuje dokonce za horší, než byly akcie na majitele. Bradáčová připomíná, že v anglosaském světě, kde svěřenecké fondy běžně fungují, mají řadu pojistek. Ty prý v našem zákoně chybí.

Dalšími kritiky jsou například Robert Pelikán z Ministerstva financí nebo Hana Marvanová z Ministerstva spravedlnosti. Ministryně Válková ale zatím odmítá sdělit, zda se přiklání ke své náměstkyni, nebo k zastáncům fondů.

Pokud budete chtít, zůstanete skrytí

Opatrně se vyjadřuje i ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Svěřenecké fondy mají v našem právu unikátní podobu a jsou nevyzkoušené. Situaci pečlivě monitorujeme, pokud se objeví problémy, budeme neprodleně reagovat,“ ujišťuje ministr.

Jak mají svěřenecké fondy fungovat? Zápisem u notáře bude možné určit část majetku, který bude spravován ve fondu za konkrétním účelem. Znám bude správce fondu, ale majitel zůstane skrytý, pokud projeví takové přání. Notáři jsou vázáni mlčenlivostí. A pokud by už vyšetřovatelé měli podezření, že se v tom či onom fondu skrývají špinavé peníze, vlastně by ani nevěděli, za jakým notářem jít.

Pelikán si ale už dopředu posteskl, že odpůrci fondů mají úterní bitvu zřejmě předem prohranou, protože většinu budou mít ti, kteří fondy do zákona vložili. To ostatně potvrdil i hlavní autor zákoníku, profesor Karel Eliáš, který fondy hájí. Jejich zapracování do zákoníku podle něj navrhli lidé, kteří se problematikou fondů dlouhodobě zabývají a není správné je rušit jen proto, že by mohly být zneužity „To snad zakážeme hrábě jen proto, že jimi může nějaký deviant někoho zabít?“ ptá se Eliáš.