Andrej Babiš znovu a znovu tvrdí, že podpis memoranda s australskou firmou European Metals Holdings lze označit za skandální. Memorandum podepsal ministr průmyslu za ČSSD Jiří Havlíček a Babiš mu zaslal seznam šestnácti otázek, které si v souvislosti s tímto dokumentem přeje zodpovědět. Havlíček to vyřešil tím, že seznam otázek předal k zodpovězení svému kolegovi ve vládě Richardu Brabcovi (ANO), ministrovi životního prostředí.

Česká televize o memorandu informovala v Událostech. Moderátor Michal Kubal poukázal na to, že memorandum obsahuje několik důležitých bodů. Zaprvé se předpokládá, že mezi státem a australskou společností EMH dojde k budoucí splupráci v oblasti průzkumu a těžby lithia. Dále se počítá s tím, že jak při těžbě, tak opři zpracování lithia budou podporovány podnikatelské subjekty.

Hnutí ANO ale považuje za problematický především odstavec z úvodu memoranda. Co se v něm píše? „Berouc na vědomí Dohodu mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic podepsanou v Canbeře dne 30. září 1993 a Dohodu mezi Českou republikou a Austrálií o zrušení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům podepsanou v Canbeře 28. března 1995;“ citoval Kubal z dokumentu.

Poté prozradil, že se veřejnoprávní televize zeptala právníků z veřejných vysokých škol, co tato část pro Česko znamená.

Pavle Bureš z katedry mezinárodního práva na Univerzitě Palackého v Olomoucí konstatoval, že strany podepsané pod memorandem „vyjadřují určitou ochotu pro společné kroky“. To prý ale ještě neznamená, že by toto memorandum bylo nějakou smlouvou. „Například se mluví o účastnících dohody, nikoliv o smluvních stranách, mluví se právě o té ochotě k nějakým společným krokům, nikoliv, že by se strany zavázaly přijmout konkrétní kroky,“ zdůraznil expert.

Jeho kolega z katedry mezinárodního a trestního práva Masarykovy univerzity v Brně Jiří Valdhans mu dal za pravdu. „Důležitá je podle mého formulace, že účastníci deklarují záměr projednat a prozkoumat možnosti budoucích dohod o rámci budoucí spolupráce. Ten dokument tedy nestanoví nějakou konkrétní povinnost pro současnost a v zásadě se jedná o velice jemnou formu smlouvy o smlouvě budoucí,“ konstatoval Valdhans

Stejný názor vyjádřil také vedoucí katedry mezinárodního práva z Univerzity Karlovy Pavel Šturma.