Před rokem touto dobou se na summitu ve Vilniusu sešel tehdejší ukrajinský prezident Janukovyč a zástupci 28 členských států Evropské unie. Už tehdy bylo zřejmé, že proces sbližování Ukrajiny s Evropskou unií se zastavil. „Předcházející roky strávily EU a Ukrajina mnoha složitými jednáními. Došlo k podepsání mnoha dílčích dohod, ale nakonec se tato snaha ukázalo zbytečnou. Úsilí o prohloubení vzájemných vztahů selhalo. Nikdo si však ještě tehdy neuvědomoval, jaké následky to bude mít,“ píše Spiegel.
Podle Spiegelu Ukrajině uškodilo, že byla dotlačena do situace, kdy si musela vybrat Západ, nebo Rusko. „Od získání své nezávislosti v roce 1991 se přitom snažila Ukrajina orientovat na Západ, ale tak, aby zároveň nebyly narušeny její vztahy s Ruskem. Brusel a Moskva přinutily Kyjev, aby si mezi nimi vybral. To mělo pro tuto křehkou zemi zničující následky,“ tvrdí Spiegel. Podle německého týdeníku měl onen osudný večer ve Vilniusu důsledky, které přesáhly hranice země. „Pětadvacet let po pádu berlínské zdi a 70 let po skončení druhé světové války je Evropa opět rozdělena. Vztahy mezi Ruskem a Západem jsou dnes horší, než byly v konečné fázi studené války,“ míní německý týdeník.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro