Přinášíme detaily knihy rusko-britského novináře o dezinformační válce

17.10.2020 22:06

UKÁZKA UVNITŘ | „Pokaždé když něco postujete nebo tweetujete, anebo když na to jen odpovídáte nebo zprávy přeposíláte, stáváte se malým propagandistickým nástrojem,“ píše rusko-britský spisovatel Peter Pomerantsev ve své nové knize TOHLE NENÍ PROPAGANDA, a dodává: „V novém informačním proudu si musí každý najít vlastní meze.“

Přinášíme detaily knihy rusko-britského novináře o dezinformační válce
Foto: nakladatelství Dokořán
Popisek: Rusko-britský novinář, spisovatel a televizní producent Peter Pomerantsev (43) je odborníkem na propagandu a sociální média

Anketa

Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19? (Ptáme se od 15.10.2020)

74%
26%
hlasovalo: 21991 lidí
Autor zkoumá temné hlubiny internetu a sleduje, jak falešné zprávy a polopravdy způsobují zmatek a ohrožují demokracii. Odhaluje rovněž různé formy mediální manipulace od Filipín přes Balkán po Latinskou Ameriku a Evropskou unii. Jeho dílo dosud vyšlo ve více než 12 jazycích, u nás jej v překladu Petrušky Šustrové vydává nakladatelství Dokořán. O knižní novince redakci informovala PR manažerka Denisa Novotná.  

V květnu 2014, kdy na Ukrajině vrcholila občanská válka, vypukl v oděském Domu odborů požár. Zemřely desítky lidí a už během několika hodin se v médiích objevily pomluvy a lži, kdo za to může. Ruská armáda informačních bojovníků šířila na internetu a prostřednictvím státních sdělovacích prostředků příběhy a obrazy, které svalovaly odpovědnost na ukrajinské revolucionáře.

„Jsme zvyklí na to, že se válka vede o obsazení území a vztyčení vlajek, ale tady šlo o něco jiného.  Moskva potřebovala šířit narativ o tom, že prodemokratické revoluce jako ta na Majdanu vedou k chaosu a k občanské válce. Kyjev potřeboval předvést, že separatismus vede k bídě. Nebylo skoro důležité, co se přímo na místě skutečně dělo: obě vlády prostě potřebovaly dost záběrů k vlastním příběhům. Propaganda válku vždycky provázela, obyčejně byla ale ve službách skutečných bojů. Informační věk však rovnici převrátil: vojenské operace nyní slouží důležitějšímu informačnímu účinku. Kdyby nebylo velmi reálných úmrtí, bylo by to jako špatně napsaná televizní reality show,“ píše Pomerantsev.

Autor, jehož rodiče v 70. letech pronásledovala KGB za to, že se domáhali práva číst, psát a poslouchat to, co si sami zvolí, a říkat, co chtějí, si uvědomuje, že dnešní svobodný přísun informací nepřináší jen výhody: „Žijeme ve světě posedlém amokem masového přesvědčování, v němž se rozšířily a rozmnožily prostředky manipulace, ve světě cílených reklam, psychologické války, hackerů, botů, fake news, ISIS, Putina, trollů, Trumpa…“

V první části knihy autor čtenáře vede z Filipín do Finského zálivu, kde je poučí, jak lze lidi mnohem zákeřněji zlomit novými informačními nástroji než těmi, které používala KGB. Ve druhé části se přesune ze západního Balkánu do Latinské Ameriky a do Evropské unie. Třetí část zkoumá, jak může jedna země zničit druhou, téměř aniž by se jí dotkla, jak rozostřit rozdíl mezi válkou a mírem, „domácím“ a „mezinárodním“ – a kde tím nejnebezpečnějším prvkem může být sama myšlenka „informační války“. Ve čtvrté části se autor zaměřuje na to, jak požadavek faktické politiky souvisí s jistým ideálem pokroku a budoucnosti a jak pád tohoto ideálu ještě víc umožní masové vraždění a zneužívání. V páté části ukazuje, že se v tomto proudu dění z politiky stává boj o konstrukci identity. Každý, od náboženských extremistů po instantní populisty, chce vytvořit novou verzi „lidu“ – a to dokonce i v Británii, v zemi, kde se identita zdála vždycky být tak pevná.

Ukázku z knihy naleznete po kliknutí na její obálku:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Tomáš A. Nový

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…