Arménské protesty vede hnutí „Ne krádeži“, které ale nemá mít spojitost s politickou opozicí v zemi. Hlavním požadavkem protestů je zrušení „nezákonného zvýšení cen“ a protesty mají mírný charakter. Neformálnost a spontánnost protestů podtrhuje i fakt, že nemají žádné lídry. Kritizované tarify mají stoupnout od 1. srpna o 16 %, což bude mít další ekonomické důsledky včetně zvýšení cen na základní životní potřeby v zemi. Nejde o první zvýšení cen, ale zdaleka o nejvyšší během série zvyšování cen v posledních letech. V zemi, kde je každý šestý obyvatel chudý a která se potýká s ekonomickými problémy a nezaměstnaností, nejde o žádnou maličkost.

Vláda reagovala na demonstrace emocionálně použitím síly a včera se pokusila rozehnat protestující pomocí vodních děl, došlo také k zatýkání více než 200 lidí a na zranění asi 23 lidí. Protesty se nyní konají na prospektu maršála Bagramjana, kde jsou v daný moment místo policejního kordonu zátarasy a počet policistů se na místě snížil. Demonstranti se odtud odmítli přesunout na náměstí Svobody. Násilné řešení obsahuje řadu rizik i proto, že před několika lety, v roce 2008, vedlo použití síly proti demonstrantům k tragické smrti více než deseti lidí.

Raškin uvedl, že „být na místě arménských orgánů, tak bych už vyhostil velvyslance USA a šel vyjednávat s demonstranty, protože jejich rozhořčení nad zhoršující se sociálně-ekonomickou situací v zemi je více než oprávněné“.

Podle Raškina reakce amerického velvyslanectví zasahují do vnitřních záležitostí Arménie.

V Arménii prý působí stovky zahraničních nevládních organizací. Většina z nich se snaží různými prostředky rozrušit nálady veřejnosti v Arménii proti Rusku, přesvědčit občanskou společnost v Arménii o tzv. prozápadní volbě, kontatoval předseda výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti Konstantin Kosačev.

O situaci v Arménii jsme obšírně informovali také ZDE