Šedivý hned v úvodu konstatoval, že NATO turecké kroky v boji s terorismem bezvýhradně podpořilo. „Z jedné strany se Turecko připojilo vojenskými operacemi ke koalici, která bojuje proti Islámskému státu, ale z druhé strany Turecko bojuje proti teroristickým útokům radikálů z Kurdské strany práce,“ poznamenal Šedivý. Nepadla ale prý žádná zmínka o tom, že by se další země Aliance podílely na posilování „štítu“, který proti Islámskému státu buduje Turecko a USA. V praxi jde o bezletovou zónu.

Pavel k tomu doplnil, že Turecko je řadu věcí schopno zvládat samo, ale Aliance je připravena posilovat iráckou armádu, která také v regionu hraje jistou roli. Pár slov měl také k tureckému útoku na Kurdskou stranu práce. „Já si myslím, že jde o naprosto legitimní krok Turecka,“ uvedl s tím, že Kurdská strana práce teroristicky působila v Turecku opakovaně. Měli bychom si také uvědomit, že Kurdové nepředstavují homogenní sílu, ale najdeme mezi nimi jak lidi bojující proti Islámskému státu, tak radikální teroristy útočící na Turecko.

OSN nebo NATO

Následně se k tomu vyjádřili politici. Filip se podivoval nad tím, že Turecko raději svolalo jednání NATO, než aby se obrátilo na Radu bezpečnosti OSN. „Přeci není ohroženo jen Turecko, ale je zasažena velká část Iráku. A mimo jiné Saddám Husajn měl povoleno ze strany USA ZASÁHNOUT PROTI Kurdům na severu Iráku,“ poznamenal Filip. „Podle mého soudu je to trochu falešná hra od Turecka,“ pokračoval s dovětkem, že Turci nejdřív nechávali s Islámským státem bojovat druhé.

Gabal doplnil, že krok Turecka má svá rizika, ale ta zatím nejsou příliš probírána. „To klíčové, co udělalo Turecko pro boj s Islámským státem, je, že uvolnilo dvě klíčová letiště. Ale, kde jdou ta rizika. V Turecku proběhly volby, ale zatím nemá vládu, takže rozhoduje silný prezident,“ upozornil poslanec za KDU-ČSL. Měli bychom tedy bedlivě sledovat demokratické procesy v Turecku. A navíc mezi Íránem a Tureckem začíná narůstat napětí, což je také třeba bedlivě sledovat.

Turecko a uprchlíci

Pokud jde o to, jestli by mělo prim hrát NATO nebo OSN, Langšádlová připomněla, že OSN prozatím nepřijalo klíčová rozhodnutí v uprchlické krizi. A Turecko nemá na svém území uprchlíků právě málo. Podle Gabala se v tureckých táborech už narodilo na sto tisíc uprchlických dětí.