Dění kolem katalánského referenda je úvodním tématem pravidelného přehledu mediálních zajímavostí tohoto týdne. „Od toho minulého se vyhrotily všechny možné situace, represívní orgány z Madridu pomalu přikročily k realizaci různých výhrůžek. Vypadá to, že skutečně hodlají zabránit referendu silou, zatýkáním a kriminalizací aktérů, což samo o sobě je děsivé. V člověku, který si pamatuje z osmdesátých let, jak se silou, pendreky, slzným plynem a vodními děly bránilo občanům projevit veřejně svou vůli, to dobré pocity nepřidá. Tím spíš, že čísla zdaleka nejsou tak jednoznačná, jak se zřejmě v tuto chvíli Madrid obává. Pokud se dá věřit zpravodajům České televize, tak podle průzkumů chce drtivá většina obyvatel Katalánska, aby se referendum uskutečnilo, ale jen přes 40 procent je v tuto chvíli odhodláno hlasovat pro odtržení od Španělska,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

To považuje za hodně důležitá čísla, protože z nich je patrné, že nejde o útok na státoprávní uspořádání, jak je vnímáno z Madridu, odkud znějí i taková slova jako vzpoura. „To není vzpoura, ale vzedmutí lidové vůle jako důsledek toho, že tam už dost dlouho existuje hnutí pro osamostatnění Katalánska, které má své důvody, kulturními počínaje a ekonomickými konče, nebo naopak. Každopádně v tuto chvíli už ta otázka nestojí tak, zda Madrid připustí odtržení, nebo nepřipustí, ale zda Madrid vůbec připustí debatu o tom, co si lidé myslí, zda připustí, aby se lidé svobodně projevili v referendu. To je zásadní věc, přestože když se na to dívám svýma očima, tak člověk nemůže mít radost z toho, že se má dělit jeden poměrně silný evropský stát s mnohasetletou tradicí, který má za sebou úctyhodnou a významnou minulost i kulturu,“ upozorňuje mediální analytik.

V sídle evrosojuzu nemají jistotu, jak se situace ve Španělsku vyvine

Navíc to může povzbudit různé autonomisty v jiných národních okruzích, což může vyvolat v Evropě velký chaos. „Nejsem si ovšem jistý, alespoň jsem od pana premiéra Rajoye žádná taková slova neslyšel, že právě tohle je hlavní argumentace vlády v Madridu, proč chce za každou cenu zabránit referendu, že mezinárodní dopad španělskou vládu asi moc nezajímá. Na druhou stranu není se co divit. Já jsem se snažil velice pilně sledovat reakce lídrů Evropské unie počínaje Junckerem a nezaznamenal jsem silné stanovisko k aktuálnímu dění ve Španělsku a v Katalánsku, protože zřejmě v sídle evrosojuzu nemají jistotu, kam to může vést. Je tu několik věcí, které si navzájem dost silně odporují. Na to poukázala i návštěva katalánského ‚ministra zahraničí‘ Raüla Romevy, velice charismatického a inteligentního člověka, v Česku a jeho pondělní vystoupení v České televizi,“ poznamenává Petr Žantovský.

Přitom nám prý nedochází, že tento politik má za sebou poměrně silně extrémní levicovou minulost. „Ani to politické podloží autonomistického hnutí není na první pohled zřejmé. Co to je vlastně za politiky, jakou mají ideovou orientaci, jsou nalevo, napravo? Ten katalánský ‚ministr zahraničí‘ řekl zajímavou věc, která by neměla zapadnout, to je docela chytrý způsob argumentace. Prohlásil, že od Čechů a Slováků by na jejich adresu neměla padat vůbec žádná kritika, protože jsme se také v klidu rozdělili a po nějakém čase jsme se sešli v Evropské unii a v evropských institucích. Takže nejde o to, že Katalánsko chce přestat spolupracovat s Madridem. Dokonce několikrát deklaroval, že samostatné Katalánsko bude usilovat o vstup do Evropské unie. No nevím, jestli Evropská unie bude ještě existovat, až se bude Katalánsko o něco takového snažit,“ neodpustí si mediální odborník rýpnutí na adresu EU.

Velmoci ještě nevědí, k čemu by samostatné Katalánsko použily

Zatímco politicky to úplně čitelné není, ekonomicky jde o to, že Katalánsko je zdrojem velké části španělského hrubého národního produktu, z čehož plyne, že z katalánských zdrojů se sanují ekonomicky slabší oblasti. „Vedle ekonomického důvodu existuje i kulturní, takže je zapotřebí o tom velmi dumat. Mám takový pocit, když o tom nedumá evropská reprezentace, nebo alespoň o jejím dumání nejsme z našich médií informováni, že o tom asi příliš nedumá nikdo. Média to předkládají jako atraktivní událost, maximálně se tomu dá předznamenání, že by se nemělo používat násilí v ulicích a podobně. Ale nemyslím si, že máme všechny informace, že o tom všechno víme a že si o tom dokážeme udělat nějaký názor. To je docela špatně a uvítal bych, kdyby se na toto téma mluvilo zasvěceněji zejména v pořadech nebo v mediálních produktech, které jsou k tomu určeny,“ konstatuje Petr Žantovský.