Václav Pavlíček je kritikem zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Je přesvědčen, že noví zákonodárci mají právo zákon změnit. A aby nedošlo k nevratným změnám, doporučuje, aby Senát zákonným opatřením pozastavil všechny kroky vedoucí k návratu majetku i finančním kompenzacím.

 „To, k čemu dochází, je popření a snaha o zvrácení toho, co pozemková reforma znamenala. Maximální výměra zemědělské půdy měla být 50 nebo 250 hektarů veškeré půdy. Obrovské majetky, které se vracejí, jsou popřením nikoli zásahů po únoru 1948, ale přímo pozemkové reformy po 1. světové válce," tvrdí Pavlíček.

Hovoří o tom, že po roce 1989 se postupovalo v tom smyslu, že existujícím řeholníkům budou poskytnuty k řeholnímu životu budovy, tedy určitý majetek na základě výčtového zákona. Stát se zákonem rozhodl poskytnout majetek na činnost církve. Později ovšem podle profesora zvítězilo pojetí, že právo katolické církve je rovnoprávné suverénnímu státnímu právu a že církev má právo vůči státu vznášet žaloby.

 „To je naprosto falešné, je to návrat před osvícenství a před josefínské reformy u nás," říká Pavlíček v rozhovoru pro Právo.

Odborník na ústavní právo vyjádřil také podezření.  „Pochybuji, že stanovisko Vatikánu k českým tzv. církevním restitucím je interpretováno pravdivě. A že by současný papež chválil české církevní restituce? Od žádného představitele Vatikánu jsem to neslyšel, jen od některých českých biskupů," říká Pavlíček.

Současní činitelé církve podle něj přesouvají povinnost, podle které se na potřebách církve tak, aby měla prostředky na bohoslužby, charitativní činnost a živobytí služebníků církve, mají podílet věřící, na stát a na jeho občany.

Neustálé změny přinášejí devastaci veřejného majetku

V souvislosti s restitucemi spatřuje Pavlíček ještě jeden problém.  „Základem právního státu je stav právní jistoty také v majetkových vztazích. Období po listopadu 1989 je ve znamení neustálých změn, což přináší také devastaci veřejného majetku, o který se nikdo v této nejistotě řádně nestará," popisuje profesor.

ČSSD, která chtěla před volbami zákon o církevních restitucích změnit a nyní mlčí, opustila podle Pavlíčka jeden ze svých základních slibů. A odůvodňuje to koaliční smlouvou.  „Je pravděpodobné, že občané na to budou reagovat v budoucích volbách. A pokud jde o hodnocení chování církví, to se odehrává v duchu biblického 'Kážou vodu a pijí víno'," říká odborník na ústavní právo.

Upozorňuje, že ačkoli se podle Listiny základních práv a svobod stát neváže na žádnou výlučnou ideologii ani náboženské vyznání, v poslední době nemine významná státní ani vojenská událost, aby vedle státních činitelů nestál také kardinál.

 „Co by na to asi řekl Masaryk? Zdá se, že tím opouštíme šanci na vstup do kulturního okruhu takových států, jako je Francie nebo Německo, a kráčíme spíš směrem Ukrajina, Rusko nebo stará c. k. monarchie," uzavírá Václav Pavlíček.