V oblasti Lahovic a Lahoviček, které leží u soutoku Berounky s Vltavou, Praha po povodních nabídla lidem odkup jejich domů. S vybudováním ochrany se tam nepočítá, naopak oblast je považována za rozlivovou zónu. "O lidi by bylo ale v případě povodní postaráno, jsou vypracovány přesné evakuační plány, je připraveno náhradní ubytování," řekl ČTK Beran. "To samé je na severu v okolí Sedlece. Tam by šly náklady na protipovodňová opatření do stamilionů korun, přitom je tam pár domů," konstatoval Beran.

Proti povodním se Praha brání od roku 1997

V Lipencích a Dolních Černošicích, které už jsou ale ve Středočeském kraji, by velká voda zaplavila především přístupové cesty. Praha proto v budoucnu podle Berana uvažuje o tom, že silnici vyvýšila a tím vytvořila přirozenou hráz.

Protipovodňová opatření v Praze jsou připravena na takovou výšku hladiny Vltavy, jako byla před deseti lety, s rezervou 30 centimetrů. Opatření tvoří zemní valy, betonové stěny a mobilní hrazení. Celková délka bude po dokončení 19,255 kilometru, z toho 6,925 činí mobilní hráze. Část protipovodňové ochrany byla podle Berana vybudována také na kanalizaci. Je možné ji uzavřít tak, aby voda do města netekla právě prostřednictvím kanálů. To, co by do kanalizace teklo seshora, by se odčerpávalo pomocí velkokapacitních čerpadel.

Protipovodňový systém se v Praze začal připravovat v roce 1997. Při povodni před deseti lety byly hotovy zábrany v úseku zhruba od Žofína po nemocnici Na Františku. Voda ale i přesto do těchto míst tekla kanalizací. Záplavy ve městě napáchaly škody za zhruba 27 miliard korun.