Termín Novorusko začali od jara letošního roku používat separatisté na jihu a východě Ukrajiny. O tomto víkendu termín použil i ruský prezident Vladimir Putin. V rozhovoru po státní televizi totiž promluvil o potřebě uznání státnosti Novoruska. Hospodářské noviny poukazují na to, jakou odezvu Putinova slova vyvolala.

Nakonec je musel vysvětlovat jeho mluvčí Dmitry Peskov. Ten uvedl, že ruský prezident měl na mysli pouze to, že oficiální představitelé Kyjeva by měli jednat se separatisty. O žádném uznání ze strany Ruska prý nemůže být řeč.

Podle HN by však Novorusko řešilo otázku zásobování Krymu a Moskva by získala přístup po zemi k separatistickému Podněstří.

Nicméně se ukazuje, že plány proruských separatistů na odtržení od Ukrajiny berou za své. Kreml prý dává přednost ukrajinské federalizaci, která by zaručovala, že země nevstoupí ani do EU a ani do NATO.

Své požadavky samozvané republiky už naznačily

Otáčejí i samotní separatisté. Zástupci východoukrajinských samozvaných republik jsou totiž ochotni přistoupit na zachování územní celistvosti současné Ukrajiny, pokud Kyjev uzná jejich zvláštní status.

Zástupci „Doněcké lidové republiky" a „Luhanské lidové republiky" včera uvedli, že učiní vše pro zachování jednoty Ukrajiny, pokud Kyjev přistoupí na jejich podmínky. Konkrétně jde o uznání zvláštního statusu území obou „republik" a ruského jazyka, ukončení „protiteroristické operace" Kyjeva a uskutečnění svobodných voleb v regionu. Povstalci dále požadují amnestii pro své bojovníky a „politické vězně". Zvláštní status mají dostat také jejich vojenské jednotky a konečně žádají právo na dosazování soudců a státních zástupců. Dále chtějí zvláštní status v zahraničně-obchodních vztazích s ohledem na jejich těsnější provázanost s Ruskem a Euroasijskou hospodářskou unií.

Nastane dlouhé období hledání kompromisu

Hospodářské noviny vyzdvihují okolnost, že z vedení ruských separatistů zmizeli občané Ruské federace, a to údajně i přes své „zásluhy“. Bývalý důstojník ruské tajné služby Igor Strelkov, který jako první přišel se zbraněmi na východ Ukrajiny a následně velel v bojích u Slavjansku, byl odvolán a podle dostupných informací je prý v Rusku.

K situaci se vyjádřil bývalý ruský ombudsman a zastánce Kremlu Vladimir Lukin. Moskva si podle něj nedala za cíl anektovat další regiony Ukrajiny, ale chtěla údajně jen zabránit, aby země vstoupila do EU a NATO. „Strelkova a další odstranili kvůli tomu, že opravdu uvěřili v možnost oddělení od Ukrajiny. Jenže získat Donbas a ztratit Ukrajinu, to by byla pro Kreml porážka,“ citují HN Lukina.

Ideologové Novoruska museli prý také vzít na vědomí, že s výjimkou Doněcké a Luhanské oblasti v žádném jiném regionu nemají proruští aktivisté dostatek příznivců a centrální vláda situaci stabilizovala.

HN uvádějí, že podle posledních kroků separatistů se zdá, že myšlenku připojení Kreml odmítl a nyní nastane dlouhé období hledání kompromisu s Kyjevem.

Termín Novorusko odkazuje k novoruské gubernii, která vznila ve druhé polovině 18. století během rusko-tureckých válek. Hospodářské noviny dodávají, že v podstatě šlo o země na severním pobřeží Černého moře. Po vítězství bolševiků byla většina novoruských gubernií připojena k Ukrajinské SSR.