Rakouští Svobodní si vyžádali na ministerstvu vnitra oficiální statistiky, ze kterých vyplývá, že počet případů znásilnění žadateli o azyl  v zemi rapidně narůstá. Zatímco za celý loňský rok bylo podezřelých ze znásilnění 39 žadatelů, za letošní období od ledna do září to bylo 91 žadatelů o azyl. Letošní čísla tak představují nárůst o 133 %. Velká část pachatelů pochází z Afghánistánu, jejichž počet se zvýšil z loňských 16 na letošních 47.

Afghánští uprchlíci tvoří očividně nejproblematičtější skupinu. V loňském i letošním roce tvořili v celkové skupině pachatelů znásilnění více než polovinu. Rakouskou veřejnost pobouřil zejména případ dvaasedmdesátileté důchodkyně z Dolních Rakous, kterou loni v září znásilnil tehdy sedmnáctiletý afghánský migrant. Žena se ani po mnoha měsících z otřesné zkušenosti nevzpamatovala a byla jí státem přiznána čtyřiadvacetihodinová lékařská péče.

V dubnu letošního roku zase rakouský deník Die Presse informoval o znásilnění jednadvacetileté studentky na toaletě na vídeňském nádraží, kterého se dopustili tři mladiství afghánští migranti. Všichni tři obvinění spáchaný trestný čin popírali a vymlouvali se na přílišné požití alkoholu. Dívka musela být ošetřena v blízké nemocnici. O tři měsíce dříve zase znásilnil jednadvacetiletý afghánský migrant osmnáctiletou dívku ve vídeňském Prateru.

Neméně však rakouskou veřejnost pobouřil případ znásilnění desetiletého chlapce, kterého se dopustil migrant z Iráku. Vše se událo loni v prosinci v jednom z vídeňských bazénů. Dvacetiletý Iráčan zatáhl chlapce do šaten a tam jej brutálně  zneužil. Téměř okamžitě byl však zajištěn policií. Na svoji obhajobu tvrdil, že neměl sex už čtyři měsíce. Letos v červnu jej soud poslal na šest let do vězení. Odsouzený se však proti rozsudku odvolal a v říjnu soud rozhodl, že musí být celý případ ještě jednou přezkoumán.

Ani množící se případy znásilnění, za které nesou odpovědnost zejména přistěhovalci ze zemí Blízkého východu a Afriky, však neodradily rakouské voliče, aby hlasovali v prezidentských volbách pro příznivce přijímání migrantů Alexandera Van der Bellena. Ten však podle mnohých zvítězil především proto, že pro něj hlasovala početná muslimská menšina, jež konkrétně ve Vídni dosahuje stovek tisíc.