Řecko se nachází ve velmi svízelné situaci. Athénská vláda potřebuje, aby evropští věřitelé uvolnili peněžní prostředky, které měly Řecku připadnout v rámci opatření schváleného již v roce 2015.

Řecko tyto peníze potřebuje k tomu, aby mohlo začít splácet své dluhy, na což ovšem ani zdaleka ne všichni řečtí politici jsou ochotni přistoupit. Investoři začínají být skutečně nervózní a požadují vyšší úrokovou míru z řeckých dluhů.

„Načasování by přitom nemohlo být horší; evropští politici mají plnou hlavu problémů spojených s nadcházejícími volbami v Nizozemsku, Francii a Německu. Vyjednávání o podmínkách odstoupení Velké Británie začne již za několik týdnů,“ informuje finanční sekce BBC.

Problém řecké finanční krize není přitom o nic méně závažný, naopak.

Řecká vláda již téměř kompletně vyčerpala veškeré své finanční rezervy, přitom již v červenci letošního roku musí mnoha svým věřitelům, včetně Evropské centrální banky, zaslat splátku svého dluhu.

„Pokud Řecko nenajde dostatek peněz k tomu, aby zaslalo svým věřitelům splátku v dohodnuté výši, bude muset vyhlásit bankrot a odstoupit z eurozóny,“ píše BBC.

Přitom poslední záchranná peněžní dotace – od roku 2010 již třetí – do Athén stále ještě nedorazila. Pozice jednotlivých řeckých věřitelů vůči finanční pozici Řecku, na které se dohodli v červnu roku 2015, jsou přitom rozdílnější než kdykoli dříve. Věřitelé se dokonce nedokážou shodnout ani na tom, v jaké ekonomické situaci se Řecko vlastně nachází.

„Výsledky posledního šetření Mezinárodního měnového fondu (MMF) k řecké dluhové krizi byly překvapivě pesimistické,“ uvedl holandský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který současně předsedá skupině představitelů finančních rezortů ze zemí eurozóny. „Je to překvapivé, jelikož na tom Řecko není tak špatně, jak se píše ve zprávě MMF,“ cituje jeho slova BBC.

Rozdílná očekávání a zájmy věřitelů

MMF vyzval řeckou vládu, aby se pustila do rozsáhlejších ekonomických reforem, včetně reforem v oblasti pracovního trhu. MMF se rovněž nepřidal k věřitelům, kteří v roce 2015 schválili třetí finanční balíček, jelikož se domníval, že řecký dluh není udržitelný.

Pozice Mezinárodního měnového fondu je i nadále taková, že Řecko není bez další pomoci věřitelů schopno splácet své dluhy a je tedy nezbytné mu část dluhů odpustit.

Klíčoví evropští věřitelé, vedení Německem, souhlasí s tím, že by řecká vláda měla provést nezbytné reformy. Nicméně k otázce odpuštění části řeckých dluhů se staví skepticky. Tato pozice byla navíc potvrzena při úterním zasedání ministrů financí států eurozóny.

Řecký předseda vlády Alexis Tsipras odmítá provést – u řeckých občanů velmi nepopulární – reformy doporučené MMF a trvá na tom, aby byla Řecku odpuštěna část dluhů. Tsipras je v pozici, kdy musí dokázat svým voličům, že si nenechá od MMF či Německa nic nařizovat. Pokud by dokázal vyjednat to, aby byla Řecku odpuštěna část dluhu, mohl by přistoupit i k provedení některých reforem.

„Jedná se o klasický souboj kdo s koho a všichni investoři napjatě sledují, kdo první mrkne,“ popisuje současnou situaci BBC.

Řecko má jen Evropské centrální bance v dubnu splatit 1,4 miliard eur a v červenci dalších 4,1 miliard.

Ekonomická situace v zemi je přitom skutečně tristní. Očekávaná míra nezaměstnanosti má v letošním roce přesáhnout 21 %. Zahraniční investice mířící do Řecka poklesly od vypuknutí finanční krize o 60 % a celková produkce v zemi klesla o 25 %.

Pokud Řecko nedokáže splatit své dluhy, nebude mu jednoduše zbývat jiná možnost než eurozónu opustit.

„Evropa zůstane beze změny, ať už se eurozóna rozpadne, či nikoliv. V současné chvíli se domnívám, že možnost odchodu Řecka z eurozóny se jeví jako pravděpodobnější,“ míní Ted Malloch.