„Kampaň na novou Zelenou vlnu Český rozhlas směřuje především on-air na svou stanici Radiožurnál a on-line na své weby. Samotná komunikační kampaň bude rozplánována do více fází,“ sdělil ParlamentníListům.cz ředitel komunikace a vnějších vztahů Jiří Hošna. Podle jeho slov kampaň Zelené vlny zaznamenala úspěch hned při svém spuštění. „Denně se hlásí desítky nových zpravodajů ZV a naše call centrum denně zaznamenává stovky telefonátů,“ popisuje Hošna. Zelená vlna prý měla před spuštěním kampaně celkem pět tisíc aktivních zpravodajů. „Na celkové vyhodnocení kampaně je zatím nicméně brzy, bude pokračovat, a to i v příštím roce,“ dodal.

ParlamentníListy.cz se kromě pravidelné kritiky tohoto zpravodajství, zejména na sociální síti Facebook, soustředily i na cenu. Není totiž běžné, aby veřejnoprávní médium utrácelo stovky tisíc, respektive milionové položky, de facto ze státního rozpočtu právě na své zviditelnění.

Podle dostupných informací vznikala kreativa ke kampani na novou Zelenou vlnu takzvaně in house v ČRo. To znamená, že grafické či marketingové, komunikační oddělení této státní instituce vytvořilo zelené pozadí a bílý text. Mimochodem, sekci „komunikace a vnější vztahy“ zabezpečuje několik desítek zaměstnanců. Co přesně mají na starosti, ale z popisu na oficiálním webu není jasné. U jedné z pracovnic jsme se například dozvěděli, že „baví mě brázdit Prahu na kole, rýpat se v balkónovém truhlíku, třídit odpad, chodit po Tatrách, číst knížky Petry Soukupové, a to všechno prokládat jógou“. U jiného komunikačního odborníka je třeba údaj, že nemá rád ananas.

Zpět ke kampani. Ta v podobě billboardů stála zhruba 1,5 milionu korun. Jiří Hošna ovšem vysvětluje, že „veškerý marketing Českého rozhlasu není financován z koncesionářských poplatků, ale výhradně z obchodní činnosti Českého rozhlasu“. Ten se tedy chová tak, že vydělané peníze nevrací zpět do rozpočtu, ale utrácí je. Důvod? Doposud nejasný.

Zpráva za milion a půl:

ParlamentníListy.cz taktéž zajímalo ono takzvané call centrum. To je prakticky místnost, kde lidé berou telefony a zpracovávají požadavky, náměty či stížnosti. Jeho pořizovací cena? „Call centrum je součástí služeb, které poskytuje zpravodajství ČRo, především stanice Radiožurnál. Je financováno z rozpočtu ČRo. Jeho provoz byl zahájen 14. listopadu 2016. Náklady na rok 2017 jsou součástí rozpočtu ČRo, který bude teprve na své veřejné schůzi schvalovat Rada ČRo,“ uvedl šalamounsky Hošna. Přesné číslo ani stav zaměstnanců, které díky touze po informacích z dopravy ČRo zavedl, nevíme.

Čím si ale můžeme být jistí, je pokračování, tedy i jisté náklady. Kampaň je totiž podle instituce dlouhodobého charakteru a skládá se z více segmentů. „Vzhledem ke konkurenčnímu prostředí nyní její jednotlivé fáze nechceme dopředu prezentovat,“ sdělilo nám tiskové oddělení.

Jak se milionová kampaň promítla do poslechovosti, na to také neexistuje odpověď. A tak vycházejme z dat, která před časem uveřejnil server Mediaguru. Podle odhadu denní poslechovosti celoplošných stanic, kterou připravil server v roce 2015, poklesla stanice ČRo Vltava o 22 procent, Radiožurnál o 0,6 procenta. Privátní Frekvence 1 posílila o 4,1 procenta.

V současnosti Český rozhlas provozuje čtyři celoplošné stanice (Radiožurnál, Dvojka, Vltava a Plus), ve všech krajích také regionální vysílání, digitální stanice (Rádio Junior, Radio Wave, D-dur, Jazz) a internetové streamy (Rádio Junior – Písničky, ČRo Sport a příležitostně Rádio Retro). Český rozhlas provozuje na objednávku státu také zahraniční vysílání Českého rozhlasu – Radio Praha.

Jeho současným ředitelem je bývalý asistent senátorky ODS Libuše Benešové René Zavoral. Zpravodajství má na starost Jan Pokorný, který v ČRo pracuje prakticky více než třicet let. Kromě jiného tento moderátor zvládá i práci pro ČT, kde má vlastní pořad. O něm jsme informovali zde.