„Pokud s emisemi skleníkových plynů nic neuděláme, za deset let vyčerpáme tzv. uhlíkový rozpočet, tedy množství CO2, které můžeme globálně vypustit do atmosféry, aby se teplota země nezvýšila více než o 1,5 stupně. Když to zvládneme a uhlíkový rozpočet nevyčerpáme, budeme schopni se zvýšení teploty přizpůsobit. Pokud ho ale vyčerpáme, nastanou černé scénáře,“ prohlásil Ač v rozhovoru na serveru časopisu Respekt.
Podle něj se musíme do deseti let dostat v emisích na takovou úroveň, aby bylo v možnostech přírody ty emise absorbovat, jinak bude teplota neustále stoupat. „Podle nedávné švýcarské studie je sázení stromů z hlediska emisí to nejlepší, co může člověk udělat, protože stromy a hlavně velké lesy ten oxid uhličitý absorbují,“ řekl Ač, ale dodal, že potenciál, který můžou lesy absorbovat, je někde kolem 10 %. „Takže to určitě nevyřeší všechny naše problémy. Navíc v současné době nestačí sázet nové stromy, ale hlavně je potřeba přestat odlesňovat,“ pokračoval Ač.
Ačovi nejvíce vadí, že se mimo klimatologickou a aktivistickou obec ještě stále spekuluje, zda za oteplováním opravdu stojí člověk. „Ale to jsou ty neexpertní kruhy, zatímco my už desítky let víme, že pokud by nebylo zvyšování skleníkových plynů, tak z přirozeného klimatického vývoje, jak ho známe z historie, by se planeta spíše mírně ochlazovala. Za několik tisíc let by měla přijít doba ledová, ale to se nejspíše nestane, protože vlivem lidské aktivity naopak dochází k prudkému oteplování,“ vysvětloval expert.
„Je to vědecky tak jisté, jako je třeba důkaz gravitace,“ dodal úderně a posteskl si, že toho bohužel zatím neděláme dost. „Zdá se, že letos bude emise skleníkových plynů opět rekordní, takže stále jsme v té růstové křivce. Ono se samozřejmě nestane to, že po překročení nějakého mezníku najednou shoří celá Austrálie nebo se odlomí půlka Grónska, ale ten proces je kumulativní a může se stát, že nějaké ekosystémy budou pomalu kolabovat,“ prohlásil Ač a připomněl případ Velkého bariérového útesu, který za poslední roky uhynul více než z poloviny.
Poté začal vyjmenovávat důsledky, které s sebou oteplování přinese. „V mořích se sníží produktivita ryb, u nás budou usychat lesy, budou klesat zásoby podzemních vod. Za posledních pět let se zásoby ztratily téměř o polovinu a letos bude opět suchý rok. Máme teplou zimu, chudou na sníh, je to spíše parodie na zimu. A ta voda se vlivem tepla odpařuje a neukládá se do půdy,“ předpovídal Ač, že i letos můžou mít některé oblasti problém s dostatkem pitné vody.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma