Učit na plné pecky. I to je názor, který rád podepíše bývalý ředitel elitní základní školy a gymnázia PORG, dnes mimo jiné i poradce předsedy ODS, Václav Klaus mladší. Na besedě ve Zlíně, kam přijel na pozvání Strany svobodných občanů, zmínil nejdřív v bodech, jak by podle jeho názoru mohl vypadat vzdělávací systém. „České školství stojí 136 miliard, a to není málo,“ konstatoval na začátek Klaus s tím, že v přepočtu 52 000 korun ročně vydává každá rodina na školství. „Pumpujeme do něj poměrně dost peněz. Prioritou musí být regionální školství, hlavně základní a střední školy,“ uvedl. Nekřesťanské peníze bychom měli platit podle něj hlavně proto, aby alespoň základně byl národ vzdělaný, a doporučil spravedlivé financování. Zmínil rozpor v rozdělování peněz, kdy jednotlivé druhy škol mají různou výšku příspěvku. Dál také navrhuje: „Posílit pravomoci ředitelů. Jednou nohou jsou v kriminále a jejich kompetence jsou poměrně malé.“

Klaus: Je demotivující chodit 20 let do školy

Cíl vzdělávání má být jednotný, ale jak k němu učitelé dojdou, by mělo být i věcí jednotlivých škol. Klaus zdůraznit nutnost zjednodušení byrokracie, věnoval se délce studia, kterou považuje za příliš dlouhou. „Je to demotivující. Nejsem příznivcem toho, že každý musí mít vysokou školu,“ uvedl. Zmínil i to, že lidé často stráví 20 let ve školních lavicích a někteří i déle. A přidal další výhradu k systému: „Přebujelá síť středních škol.“ Bývalý ředitel elitní školy poukázal na to, že některá zařízení nejsou zaplněná a děti neodmaturují, a tak odebírají peníze těm úspěšným. „Státní maturita má jednu úroveň,“ sdělil také Klaus. Dělat různé druhy maturit snižuje hodnotu zkoušky. Matematika má být podle něj součástí této zkoušky, protože je přesvědčen, že patří k nutné výbavě středoškolsky vzdělaného člověka.

Klaus: „V 90. letech bylo založení školy snadné.“

V diskusi se lidé ptali na víceletá gymnázia. Klaus by dal raději přednost provozování pouze čtyřletých gymnázií a znovu doporučil racionalizaci a zjednodušení systému. Uvedl, že rámcově vzdělávací programy neplní svou funkci. Měly uvolnit pedagogům ruce a pozměnit obsah výuky, jenže volnost a různorodost do škol díky nim podle Klause nepřišla. „Vadí mi na tom nejednoznačnost,“ konstatoval matematik a připomněl, že dokumenty jsou dlouhé a nikdo jim v podstatě nerozumí. Lidé se zajímali i o jeho názor na budoucnost soukromých škol. „Člověk by měl být realistou. Povinné školství je tu přes 200 let a je to jedna z věcí, kde panuje většinový souhlas veřejnosti, že státy mají školy platit a udržovat,“ řekl Klaus s tím, že pokud by byl systém spravedlivý a na žáka by šly všem stejné peníze, pak by se více ukázala jejich kvalita, protože špatné by byly prázdné. Zmínil i to, že otevírat školu v dnešní době není dobrý podnikatelský záměr. „V 90. letech bylo založení školy snadné,“ poznamenal.

Peníze, které vydělá učitel, vám těžko v chudších krajích dají v soukromém sektoru

Řeč byla o pozici učitelů a jejich platech. „Když jste středoškolským profesorem chemie, máte 25 000 korun, dva měsíce prázdnin. Nejsou to světoborné peníze, ale tyto peníze se teď těžko vydělávají v méně bohatých krajích v soukromém sektoru,“ zhodnotil Klaus a pak podotkl: „Není to o dotykových tabulích, ale o osobnosti učitele.“ Upozornil i na to, že zákoník práce by si zasloužil prověřit: „Měl by se zliberalizovat. Ne drakonicky, ale v současné době, když se někdo neopije, tak ho nemůžete vyhodit z práce.“