Učit na plné pecky. I to je názor, který rád podepíše bývalý ředitel elitní základní školy a gymnázia PORG, dnes mimo jiné i poradce předsedy ODS, Václav Klaus mladší. Na besedě ve Zlíně, kam přijel na pozvání Strany svobodných občanů, zmínil nejdřív v bodech, jak by podle jeho názoru mohl vypadat vzdělávací systém. „České školství stojí 136 miliard, a to není málo,“ konstatoval na začátek Klaus s tím, že v přepočtu 52 000 korun ročně vydává každá rodina na školství. „Pumpujeme do něj poměrně dost peněz. Prioritou musí být regionální školství, hlavně základní a střední školy,“ uvedl. Nekřesťanské peníze bychom měli platit podle něj hlavně proto, aby alespoň základně byl národ vzdělaný, a doporučil spravedlivé financování. Zmínil rozpor v rozdělování peněz, kdy jednotlivé druhy škol mají různou výšku příspěvku. Dál také navrhuje: „Posílit pravomoci ředitelů. Jednou nohou jsou v kriminále a jejich kompetence jsou poměrně malé.“

Klaus: Je demotivující chodit 20 let do školy

Cíl vzdělávání má být jednotný, ale jak k němu učitelé dojdou, by mělo být i věcí jednotlivých škol. Klaus zdůraznit nutnost zjednodušení byrokracie, věnoval se délce studia, kterou považuje za příliš dlouhou. „Je to demotivující. Nejsem příznivcem toho, že každý musí mít vysokou školu,“ uvedl. Zmínil i to, že lidé často stráví 20 let ve školních lavicích a někteří i déle. A přidal další výhradu k systému: „Přebujelá síť středních škol.“ Bývalý ředitel elitní školy poukázal na to, že některá zařízení nejsou zaplněná a děti neodmaturují, a tak odebírají peníze těm úspěšným. „Státní maturita má jednu úroveň,“ sdělil také Klaus. Dělat různé druhy maturit snižuje hodnotu zkoušky. Matematika má být podle něj součástí této zkoušky, protože je přesvědčen, že patří k nutné výbavě středoškolsky vzdělaného člověka.

Klaus: „V 90. letech bylo založení školy snadné.“

V diskusi se lidé ptali na víceletá gymnázia. Klaus by dal raději přednost provozování pouze čtyřletých gymnázií a znovu doporučil racionalizaci a zjednodušení systému. Uvedl, že rámcově vzdělávací programy neplní svou funkci. Měly uvolnit pedagogům ruce a pozměnit obsah výuky, jenže volnost a různorodost do škol díky nim podle Klause nepřišla. „Vadí mi na tom nejednoznačnost,“ konstatoval matematik a připomněl, že dokumenty jsou dlouhé a nikdo jim v podstatě nerozumí. Lidé se zajímali i o jeho názor na budoucnost soukromých škol. „Člověk by měl být realistou. Povinné školství je tu přes 200 let a je to jedna z věcí, kde panuje většinový souhlas veřejnosti, že státy mají školy platit a udržovat,“ řekl Klaus s tím, že pokud by byl systém spravedlivý a na žáka by šly všem stejné peníze, pak by se více ukázala jejich kvalita, protože špatné by byly prázdné. Zmínil i to, že otevírat školu v dnešní době není dobrý podnikatelský záměr. „V 90. letech bylo založení školy snadné,“ poznamenal.

Peníze, které vydělá učitel, vám těžko v chudších krajích dají v soukromém sektoru

Řeč byla o pozici učitelů a jejich platech. „Když jste středoškolským profesorem chemie, máte 25 000 korun, dva měsíce prázdnin. Nejsou to světoborné peníze, ale tyto peníze se teď těžko vydělávají v méně bohatých krajích v soukromém sektoru,“ zhodnotil Klaus a pak podotkl: „Není to o dotykových tabulích, ale o osobnosti učitele.“ Upozornil i na to, že zákoník práce by si zasloužil prověřit: „Měl by se zliberalizovat. Ne drakonicky, ale v současné době, když se někdo neopije, tak ho nemůžete vyhodit z práce.“

Asistenti ve školách? Dítě má privátní učitelku, v horším případě pedagogický dozor

Na besedě zaznělo téma integrace dětí a osobních asistentů. „Evropská unie před časem vydedukovala, že u nás máme moc dětí v praktických školách. Vydali stanovisko, že jsme země rasistů, a to se musí změnit. Stát to přechroustal a začal konat. Neziskovky, které ročně dohromady sežerou 40 miliard, ucítily příležitost a do škol se hrne inkluze a integrace,“ popsal. „Jsme zvláštní rasisté. Vietnamské děti do zvláštních škol neposíláme,“ dodal.

Také integrace stojí peníze. Dlouholetý pedagog popsal své zkušenosti: „Měl jsem ve škole děti na vozíčku, děti, které neslyšely, s problémy motoriky atd. Není skutečně důvod, aby dítě s pohybovým nebo zdravotním omezením nechodilo do běžné školy. Když jsou děti s mentálním postižením nebo s výraznými poruchami chování, pak výuka klasická a většinová nefunguje. Začne se vykřikovat, kde je asistent pedagoga? Jak to vypadá v praxi? Pokud slečna dostane 15 000 korun, je to strašně drahé. V lepším případě má dítě privátní učitelku. Dítěti to nejde, pracuje se s ním pomaleji, nedělá vše, co ostatní. V horším případě je to drahý pedagogický dozor.“

Integrace? Řada lidí z toho má peníze. Neziskovky berou těžké granty

Dále k tématu Klaus uvedl: „Když někde péči o děti s odlišnostmi dělají dobře, pak se tam tyto děti začnou stahovat a škola se stává stejně školou speciální. Speciální pedagogika je těžká práce, špatně placená. Řešit situaci tím, že se děti zákonem masivně naházejí do základní školy, povede k tomu, že poklesne celková kvalita výuky.“ Zmínil, že v této věci hrají roli ekonomické zájmy: „Řada lidí z toho má peníze. Řada neziskovek na to bere těžké granty, aby připravovaly asistentky, dohlížely na ně a dosazovaly do škol.“

Finanční gramotnost není předmět. Ať rodiny přestanou chlastat a bude se jim lépe hospodařit

Z publika zazněl také dotaz k výuce finanční gramotnosti. „Tomu jsem nikdy moc nefandil. Nevím, co je to za předmět finanční gramotnost. Chápu, co je matematika, tělocvik a fyzika. Finanční gramotnost je novodobý moderní projekt. Myslí se tím, že se má člověk svéprávně chovat ke svým financím, není to ale předmět. Mohli byste najít tisíc dalších věcí, které by bylo nutné se pro život učit,“ uvedl Klaus s tím, že by raději viděl probírání základů ekonomie nebo filosofie. Finanční gramotnost je v podstatě matematika. „Nejsem ani velký fanoušek výuky k etice. Kantor má být slušný a chovat se spravedlivě. To je výuka k etice,“ doplnil. Jeden z diskutujících ovšem namítal, že rodiny nejsou schopné dobře hospodařit s penězi, a proto by se lidé v těchto dovednostech měli vzdělávat už od mládí. „Rodiny špatně hospodaří, ale je to často proto, že chlastají. Když to vezmeme do důsledků, pak by se měla ve škole učit výchova proti alkoholismu a kouření,“ vysvětlil.

Václav Klaus ml. v září 2002 vstoupil do ODS. Stranu po sporech v roce 2008 opustil a v roce 2014 se částečně vrátil. Členem se sice nestal, ale je poradcem předsedy strany pro oblast školství.

• Další reportáže ZDE