Sankce jako nástroj k usměrnění Putinova režimu podle Powella selhaly, protože ruské ekonomice se začíná naopak velmi dařit. Západ si prý může jenom nechat snít o tom, že by ekonomický tlak na Rusko mohl vést k odstoupení prezidenta Vladimira Putina. „Ruský akciový trh dosahuje v celosvětovém měřítku jednoho z nejlepších výsledků. Začíná se dařit i rublu, který ztratil v průběhu několika měsíců polovinu své hodnoty vůči dolaru. Úrokové sazby začínají pozvolna klesat. Ruská ekonomika navíc získala vyšší příjmy, než sama očekávala, a devizové rezervy vzrostly o 10 miliard dolarů,“ konstatuje Powell.

„Nicméně nízká cena ropy má na ruskou ekonomiku velice neblahý vliv a další pokles nelze vyloučit. Experti ze Citicorp ovšem očekávají, že by i tak mohl HDP růst o 3,5 %. Čím si taková příznivá čísla lze vysvětlit?“ Ptá se Powell a uvádí příklad ocelárny Severstal ve třísettisícovém ruském městě Čerepovec, „V důsledku sankcí a propadu cen ropy by málokdo očekával, že zrovna toto průmyslové město bude prosperovat. A přece tomu tak je. V posledním čtvrtletí 2014 ocelárna dosáhla největšího zisku za posledních šest let. Před několika dny společnost podepsala smlouvu na dodávku válcované oceli do automobilky Renault-Nissan. I vzhledem k tomuto projektu plánuje ocelárna přijmout ke svým 52 000 současných zaměstnanců další 2000,“ popisuje Powell.

celý text v angličtině najdete ZDE

Severstal není zdaleka jedinou ruskou společností, která zažívá dobré časy. Podle údajů agentury Bloomberg plných 78 % ruských firem na indexu MICEX zaznamenalo v posledním čtvrtletí výraznější nárůst tržeb než firmy s obdobným zaměřením ve zbytku světa. „Čemu za takový vývoj může Moskva poděkovat? Podruhé za dvě poslední dekády se ukazuje, že prudký pokles hodnoty rublu je bolestivá záležitost. Zvyšuje totiž ceny pro dovoz a činí zahraniční dluh v rublech mnohem vyšší. To však s sebou zároveň přináší i ekonomické výhody. Devalvace zvyšuje ceny dovozu, ale nutí tak spotřebitele přecházet od drahých produktů ze zahraničí k levnějším výrobkům z domova,“ poukazuje Powell.

Pro společnost Severstal, jež vyváží 20 % své produkce, jsou výhody devalvace jednoznačné. Veškeré náklady na výrobu oceli, železné rudy, manganu, niklu jsou počítány v rublech. To znamená, že v porovnání s konkurenty na světových trzích se razantně snížily. Jakákoli ocel se tam totiž prodává v dolarech či v eurech, jejichž hodnota vůči rublu naopak dramaticky vzrostla. Severstal získá za svoji ocel dolary a po převodu na rubly získá mnohem více peněz. „Stejný jev je viditelný v celém energetickém sektoru. Moskva vyváží obrovské množství ropy a zemního plynu, za což inkasuje dolary. Státní producent ropy Rosněfť, jenž udržuje úzké vazby na Kreml, proto vykázal v loňském roce nárůst tržeb o 18 %. Přitom podle agentury Bloomberg jeho konkurenti na světových trzích nedosáhli ani na jednoprocentní nárůst tržeb,“ píše Powell.

„Přinutit prostřednictvím sankcí Putina ke zmírnění politiky vůči Ukrajině je nyní jen zbožným přáním. Ruská ekonomika vykazuje dostatečnou odolnost a jeví se jako velmi nepravděpodobné, že by měl proto Putin změnit svoji zahraniční politiku. Rovněž průzkumy veřejného mínění neukazují, že by se od svého vůdce Rusové odvraceli. Pro Washington a jeho spojence je nejvyšší čas podívat se pravdě do očí. Vladimir Putin nikam neodchází,“ uzavírá Powell.