Elektronická evidence tržeb budí vášně. ODS např. slibuje, že tento nástroj zruší, až znovu převezme vládní odpovědnost. Havlíček je ale toho názoru, že zavedení elektronické evidence nebude žádná hrůza, přestože se dotkne stovek tisíc lidí.

Ono je možná jednodušší si někde stoupnout a křičet

„Diskuze se kolem toho vede, protože je to něco nového, co tu za posledních 25 let nebylo, a to otevírá prostor i pro politickou opozici, což koneckonců vidíme každý týden,“ poznamenal. Následně z jeho úst jasně zaznělo, že povinnost pořídit si příslušná zařízení se nebude týkat všech. „Já jsem o tom dnes mluvil i s panem ministrem Babišem, i když je na dovolené, protože se kolem toho zvedla velká diskuze, a on mi jasně řekl, že se to řemeslníků týkat nebude,“ konstatoval Havlíček.

Pokud jde např. o horské chaty, které se mohou potýkat třeba se slabým signálem internetu, ty mohou zůstat off-line, dokud se nedostanou k lepšímu signálu, a pak poslat po síti vše najednou. Uklidňoval také, že elektronická evidence bude zaváděna postupně.

„Ono je možná jednodušší si někde stoupnout a křičet, co by nemělo být, čímž se člověk možná zviditelní, ale je to kverulantství. My jsme si sedli za stůl s úředníky ministerstva a půl roku jsme debatovali,“ prozradil také Havlíček s dovětkem, že systém by byl zřejmě prosazen, i kdyby se živnostníci vzpírali. Takhle aspoň měli určitý vliv na to, jak systém bude vypadat.

Účtenková loterie jako Matějská pouť a placení daní

Na to, jak vstřícně se stavěl k elektronické evidenci tržeb Andreje Babiše, velmi tvrdě odsuzoval záměr ČSSD na spuštění účtenkové loterie. Tu považuje za Matějskou pouť, která nikam nepovede a navíc se ze všech lidí bude snažit dělat revizory, což host považuje ve svobodné společnosti za nepřijatelné.

Ve druhé polovině pořadu vysvětloval, jak se to má s placením daní u osob samostatně výdělečně činných. V první řadě si prý musíme uvědomit, že řada lidí, která má živnostenský list, k tomu vykonává ještě klasické zaměstnání, takže ze své druhé činnosti odvádět nic nemusí. „Ti lidé to dělají často proto, protože by jinak nemohli přežít,“ konstatoval. Stejně tak bychom si měli uvědomit, že každý nezaměstnaný nás stojí desítky tisíc korun. „Podnikatelé platí daně, a to asi 120 miliard korun ročně, což je přibližně stejně jako zaměstnanci,“ řekl jasně Havlíček.

Nejvíc peněz neuniká od stovek tisíc malých živnostníků, ale od velkých podnikatelů, kteří se nám podle hosta smějí zpoza našich hranic. Musíme se prý zaměřit i na budování podnikatelské morálky, která tu desítky let neměla místo. Na začátku devadesátých let jsme naskočili do rozjetého vlaku a teprve za běhu se přesvědčujeme, že se daně musí platit a musí být také jasné, na co následně stát získané peníze vydává. „Mnozí lidé by zaplatili víc za dálniční známku, kdyby následně jezdili po kvalitních dálnicích,“ upozornil předseda představenstva. Stejně tak by lidé měli vědět, že mají daně platit zde, pokud tu studovali a žijí tady.

Problém ve zdravotnictví je prý jinde

A pokud např. premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tvrdí, že živnostníci platí málo do zdravotního systému, je podle hosta třeba položit na stůl jasná čísla. Je to o tom říci, kolik se vybere, kolik odvádějí zaměstnanci, kolik odvádějí OSVČ, kolik odvádějí státní pojištěnci, a ve finále je třeba se podívat, kde jsou největší ztráty,“ shrnul svůj pohled host. Problém je prý především v tom, že si nemocnice často dělají trhací kalendáře z pojišťoven na předražených zakázkách. Kdyby on byl politikem, tak by dokázal peníze najít i bez toho, aby zvyšoval odvody živnostníků.

Nakonec se věnoval švarcsystému. Tento jev se podle Havlíčka nepodaří nikdy vymýtit. Znovu ale zopakoval, že největší slabiny nenajdeme mezi drobnými živnostníky, ale často u různých reklamních či poradenských agentur, jejichž služby využívají i politici.