Moderátor Bohumil Klepetko například upozornil, že podle německé kancléřky Angely Merkelové bude nutné vracet do země jejich původu ekonomické migranty. Faltová s tím ale nesouhlasila. Podle ní nyní svět kráčí směrem, že by „se neměli vracet ti, kterým v jejich zemi hrozí smrt hladomorem“.

Kvůli základnímu lidskému právu bude uprchlíků nakonec o něco více

Na otázku jednoho z diváků pak přiznala, že lidé, kteří získají azyl nebo doplňkovou ochranu, mají právo, aby se k nim přistěhovali příbuzní v linii přímé, tedy děti a rodiče. K tomu je ovšem nutné příbuzenství prokázat. „Je to základní lidské právo na rodinný život,“ upozornila Faltová. Jako perličku pak uvedla, že měla klienta, který na svou rodinu z Pákistánu čekal dvanáct let.

Bezplatné ubytování migrantům nabízejí desítky Čechů

Sdružení, jehož je Faltová ředitelkou, se také zabývá sháněním bydlení pro imigranty. Přiznala, že od Čechů dostává nabídky od lidí, že jsou ochotni uprchlíky ubytovat. „Dostáváme desítky nabídek na ubytování, lidé se na nás obracejí téměř denně,“ uvedla s tím, že jde o nabídky bezplatného ubytování. „Někdo nabízí byty, někdo chalupu,“ podotkla. A upozornila, že ubytovávání uprchlíků nelze vnímat jako byznys. I proto, že žadatelů o azyl momentálně v Česku není příliš mnoho.

Dosud to prý probíhalo tak, že kdo dostal azyl nebo doplňkovou ochranu, dostal nabídku bydlení od obce. Vzniklé náklady pak stát obci kompenzoval. Pokud si azylant našel komerční nájem, pak dostal příspěvek na bydlení. Jen v několika případech muselo zmíněné sdružení najít ubytování pro vícečlenné rodiny, pro něž nebylo možné nalézt obvyklé bydlení. „Pak jsme se obrátili na fary,“ podotkla Faltová. Zmínila také zkušenost, že integrace uprchlíků do evropské společnosti probíhá lépe ve velkoměstě anebo také v menších komunitách.

Za vstřícným postojem Německa k migrantům je ekonomický kalkul

V pořadu byla také zmíněna studie OECD, která propočetla, že uprchlíci více přispívají do sociálních systémů, než kolik dostanou na sociálních dávkách. Například Německo prý na každém uprchlíkovi vydělává 2 000 eur ročně. Faltová si proto myslí, že za současným německým vstřícným postojem k uprchlíkům je ekonomický kalkul.

Na otázku, zda má od spřízněných organizací informace o tom, kolik lidí chce do Evropy vstoupit, přiznala, že „odhad nemá moc nikdo“. Podle ní se ale nezdá, že by migrační vlna slábla. Její přechodné opadnutí lze prý čekat jen během nastávající zimy.

Evropa má kapacitu, aby uprchlickou vlnu zvládla

Obrovská čísla uprchlíků valících se na Evropu ji prý neděsí. „Domnívám se, že Evropa má kapacitu, aby tu situaci zvládla,“ prohlásila s tím, že důsledkem imigrační vlny bude to, že se budeme muset vzdát našeho poměrně vysokého ekonomického standardu. „Třeba nás to posune k jiným hodnotám od hromadění hmotných statků,“ dodala.

Myslí si, že nejsme v pozici, kdy bychom uměli migraci zastavit. „Můžeme ji regulovat, aby soužití bylo možné a oboustranně příjemné, aby nás všechny nezničilo. I když postavíme ploty a zdi, migrace bude pokračovat,“ dodala.