Veleba ujistil, že je s těžbou takzvanými harvestory obeznámen. Připomněl ovšem, že současný spor se týká kilometrů lesa „sežraného kůrovcem“, stojících šumavských pil a nedostatku pracovních příležitostí.

Granty ve výši 80 milionů na rozvoj vědecké práce

Senátor pak ve svém článku uvedl příklady grantů pro vědce lobující pro divočinu. Zabývají se kůrovcem, výchovou mladých přírodovědců nebo kvalitou půdy na Šumavě. Nejedná se přitom o levné granty. Například Centrum pro výzkum biodiverzity v letech 2006 až 2011 potřebovalo zhruba 79 milionů na výzkum, zvyšování efektivity vědecké práce či na zvýšení kvality výchovy mladých odborníků. Biologický ústav Akademie věd ČR získal přes 85 milionů korun na vytvoření 25 postdoktorandských pozic.

Celý text ZDE

Veleba k tomu dodává: „Neznám žádný jiný vysokoškolský obor, jenž by získával tak obrovské dotace na postdoktorandská studia, osvětu a základní výzkum. Sečteno a podtrženo -  motivace přírodovědců rovná se peníze, docentury, profesury.“

Senátor pak poukazuje na nově zvolený Plán péče pro Šumavu. Původně se mělo ponechat 35 procent rozlohy lesů samovolnému vývoji v horizontu 45 let. Nově by se podobně mělo přistoupit k více než 50 procentům rozlohy lesů.

Nevěřím, že má někdejší šéf chemičky v čele ministerstva čisté úmysly

Během tří let by se měl národní park rozdělit do dílčích ploch. Části A a B (zhruba 23 procent) by se měly ponechat samovolnému vývoji – požáry, kůrovec. V části C (kolem 5 procent plochy) bude možné zasahovat proti kůrovci, ale jenom v případě schválení zásahů. Už teď je proto podle Veleby kolem 28 procent parku ponecháno v bezzásahové zóně.

Kormidlování Ministerstva životního prostředí hnutím ANO bude mít následky pro velkou část Šumavy. „Já nevěřím, že ministr životního prostředí, který dříve řídil chemičky, má čisté úmysly. Myslím si, že může jít o politický obchod,“ prohlásil Veleba.