Na akci, kterou u Havlíčkova hrobu uspořádal Slovanský kulturní institut, se sešli lidé z celé šíře politického spektra, což dle pořadatelů přesně odpovídá Havlíčkovu odkazu, který sjednocoval nad myšlenkou obrany vlastního národa před cizí totalitní mocí. Kromě senátora Jaroslava Doubravy dorazili i zástupci Svobodných, šéf serveru Reformy.cz Vít Jedlička či představitelé sdružení Přátelé Srbů na Kosovu, kteří minulý týden uspořádali spontánní protest na autogramiádě Madeleine Albrightové.

Na úvod vzpomenul Patrick Ungermann ze Slovanského kulturního institutu na Havlíčkovu práci a odkaz. „Když u nás a hlavně v Praze na jaře a v létě 1848 byl revoluční rok, takzvané Jaro národů, Karel Havlíček píše do Národních novin, abychom se nepřenáhlovali, abychom do toho nemlátili, jak volali tehdejší studenti, ale abychom šli především rozumem a cit podpořili výraznou dávkou moudrosti. Tehdy se mnoha mladým lidem zdál Karel Havlíček příliš opatrný,“ uvedl.

Komu slouží námi placené bezpečnostní složky?

„Rok se sešel s rokem, začíná Bachův absolutismus a Karel Havlíček je jediný, který říká to, co říkal od března do června 1848, říká pořád to samé. Najednou ale není opatrný, je velmi radikální. Nezměnil se on, změnilo se všechno kolem něj, celá naše společnost,“ konstatoval Ungermann.

„Vydávání Slovana je neustále provázeno politickými zásahy, bezpečnostní složky přicházejí do redakce rozmetat sazbu, opakovaně zabavují náklad až do výše tří tisíc výtisků. Kladem si s kutnohorským redaktorem svobodomyslnou otázku: Komu slouží bezpečnostní složky, když je platíme z daní, opravdu naší bezpečnosti, anebo tomu, aby se ‚nám‘ vládlo bezpečně?“ narážel i na dnešní dobu citátem z knihy Karel Havlíček z Borové.

Senátor Jaroslav Doubrava mluvil především s odkazem na dnešní politickou realitu. „Mně se při uplynulých projevech vybavil jeden okamžik, a ač nejsem takovým znalcem Havlíčkova života, myslím, že je správné to tu připomenout. Když se chystala volba prezidenta po Havlovi na rok 2003, tehdy jeden z mých kolegů v Senátu kandidoval a přišel mě o podporu kandidatury požádat. Já jsem ji odmítnul a řekl jsem mu, že jednak nechci mít na Hradě někoho, u koho bych musel mít obavy z dalších vstřícných kroků vůči sudetským Němcům,“ řekl nad hrobem Havlíčka Borovského.

Kdo špiní vlastní národ, nemá na Hradě co pohledávat

„Hlavně jsem mu ale řekl, že mám ještě jeden podstatně horší argument. Když se mi totiž dostala do rukou kniha Češi v dějinách nové doby, což je kniha, kde on jako spoluautor píše o tom, jak obrovskou chybou bylo naše osamostatnění se od Rakouska, protože teď už bychom prý mluvili německy a byli bychom silným Rakouskem. Označuje velké Čechy jako Palackého a další za ostudu našeho národa. Píše tam, že kdyby nebylo jich, kde už jsme dnes mohli být,“ vzpomínal Jaroslav Doubrava na zkušenost s dnes již bývalým senátorem Petrem Pithartem.

„Říkám mu tehdy, pane kolego, jestli někdo dokáže takovým způsobem pošpinit vlastní národ a poplivat velikány našich dějin, na které jsme právem hrdí, takový člověk nemůže mít právo usednout do sídla českých králů. Je tragické, když se i nyní v řadách politiků objevují ti, kteří pro vlastní prospěch nebo z cizích zájmů zrazují a špiní náš národ,“ kritizoval tvrdě Doubrava.

Karla Havlíčka podle svých slov považuje za jednoho z obrovských velikánů našich dějin. „A jsem opravdu rád, že jsme se tu u jeho hrobky mohli sejít a to zvláště v dnešní významný sváteční den,“ doplnil senátor.