Šichtařová a Pikora se úvodem zamýšlí nad smýšlením Čechů, kteří se domnívají, že vzhledem k počtu obyvatel nemohou změnit nic. „Lucembursko má jen o trochu víc obyvatel než dvojnásobek Prahy 4 a 8, a přesto Evropě dominuje, až z toho běží mráz po zádech,“ sdělují.

„Šéfem Evropské komise je Lucemburčan Jean-Claude Juncker, který se zdá být nesestřelitelný. Ačkoli ho po hlasování o Brexitu mnoho evropských i českých politiků vyzvalo k rezignaci, dál se drží u moci jak mokrý písek zadnice,“ dodávají ekonomové a všímají si i ministra zahraničí Jeana Asselborna. A u obou dvou zmiňují i alkohol, s nímž má prý problémy Juncker. Že by o alkoholu věděl své i Asselborn?

„Tedy minimálně bych se nedivila, kdyby to bylo pod jeho vlivem, když prohlásil, že ‚EU by ze svých řad měla vyloučit Maďarsko‘. Je to prý jediná možnost, jak ‚v EU zachovat jednotu a společné hodnoty‘. Budapešť se podle Asselborna chová k válečným uprchlíkům téměř hůř než ke zvířatům, omezuje svobodu tisku a nezávislost soudů,“ zmiňuje Šichtařová.

„Zato Turecko, kde proběhl státní převrat, kde dochází k čím dál radikálnější islamizaci, které zestátňuje soukromý majetek, kde se zavírají tisíce lidí, kde chtějí opět zavést trest smrti, evidentně kulturní hodnoty EU reprezentuje, protože se s ním stále vedou přístupové rozhovory! Gratulace do Lucemburku,“ dodává.

Následně ekonomové zmiňují také Brexit. „Když si Británie demokraticky odhlasovala vystoupení z EU, mohl Brusel vyskočit z kůže. Vztek z něj kapal. Nejen, že se mnozí politici báli, že přijdou o moc nad náhle se zmenšující oblastí, ale také byli skoro až osobně uraženi. Ale když se jedná o chudší Maďarsko, najednou je jako terč dobré ke strefování a k vyhrožování vyloučením. Vůbec se není čemu divit, že řada lidí v Maďarsku vzpomíná, jak se kdysi cítili při nacistickém přístupu k Untermenschům. Cosi jako by tento přístup připomínalo,“ dodává. A stejně se podle ní hledí i na Česko. Jsme totiž v jednom pytli, společně se státy Visegrádské skupiny, tvrdí Šichtařová.

Původní text ZDE

„Nemůžeme se divit, že Evropa čelí imigrační krizi, když za imigrační politiku jsou odpovědní právě lidé jako Asselborn. Podobné výroky totiž nepřicházejí jen z Lucemburska. Paličatost V4 vadí i jinde, dodává s tím, že pro některé západoevropské země je normální snažit se střední Evropu ohnout, ukecat, vystrašit či uplatit.

„V Maďarsku se pomalu blíží referendum o imigračních otázkách. Jeho výsledek asi zaváže vládu k tvrdšímu postupu proti Bruselu. Situace se tím ovšem jen vyhrotí. Východ možná přestane stát o Brusel a Brusel o východ. Teoreticky by to mohlo být Bruselu jedno, vždyť se jen zbaví problematického východu. V případě Londýna mu to ale jedno nebylo... Tady totiž nejde jen o peníze. Jde o ješitnost. A ta je v případě Bruselu (i Lucemburska) hvězd se dotýkající,“ uzavřeli.