Jeden z uprchlíků se bránil, že zaplatil za cestu do Evropy šest tisíc, což jsou nemalé peníze, takže nechápe, proč je teď na cestě zastavován a zavírán do táborů. Kdyby měl Petránek šest tisíc dolarů, mohl by začít podnikat prakticky kdekoli ve světě včetně jeho arabské části. Host si je tím jist, neboť nejednou navštívil např. Malajsii, muslimskou zemi, kde lze začít zdárně podnikat i za polovinu té částky. V této zemi může zároveň vedle sebe žít muslim s křesťanem.

„Uprchlíka mohl někdo financovat, kdo mu řekl: Já za tebe zaplatím cestu do Evropy a ty jdi. Za ty peníze by přitom mohl nasednout na kteroukoli leteckou linku... Jsem přesvědčen, že jde o útok na Evropu. Je to geniální plán, jak nám ublížit. Je to Trojský kůň,“ konstatoval Petránek. Abychom odhalili příčiny této krize, musíme se podívat až do první světové války, během níž si západní mocnosti rozdělily někdejší Mezopotámii jako koloniální panství. Důsledky tohoto kroku a následky koloniální nadvlády vidíme dnes. Jde i o války, které vidíme dnes. Právě před nimi lidé prchají. A kdo by neprchal, když na to dostane tisíce dolarů. Tyto peníze mohou pocházet právě od radikálů. Vždyť ani teroristický útok na USA 11. září 2001 nebyl levný, a přece k němu došlo.   

Zásadní je ovšem také to, že jsou islámské radikální síly v Sýrii oslabeny po zásazích ruského letectva, které má podle hosta i podporu od čínských lodí.

Válčící Doněck a čínský prezident vítán ve Velké Británii   

Stranou pozornosti novinářského barda ovšem nezůstala ani situace na Ukrajině, kde se stav zklidňuje, alespoň na první pohled. „Únava z války, kdy si Kyjev myslel, že udolá Doněck a Luhansk, se nevyplatila,“ zaznělo z úst hosta. Nesmíme zapomínat, že v Doněcku a Luhansku jsou lidé zvyklí bojovat. Stačí si vzpomenout na zdejší povstání tzv. Děkabristů proti carovi v roce 1825. I dnes se ukázalo, že zdejší lidé mají vlastní hlavu, protože nad nimi nemají kontrolu ani Rusko, ani Ukrajina.

Pár slov padlo také na konto návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Velké Británii. Na té se podle Petránka ukazuje, že Británie myslí spolupráci s Čínou velmi vážně, což musí zneklidňovat Spojené státy. „Je to něco naprosto přelomového,“ zdůraznil znalec. „Tady se mluví o věcech, které až vyrážejí dech,“ pokračoval. „To, co ohromí každého, kdo se nikdy nezajímal o britsko-čínské vztahy, je jedna cifra. Ve Velké Británii studuje 150 tisíc čínských studentů a šest tisíc britských studentů studuje v Číně.“ My jsme tuto velkou příležitost promeškali, např. i kvůli Tibetu. Dokazuje to, že světem nehýbe Tibet, ale ekonomická propletenost vztahů.