Spor o monitorovací systém fondů odstartovala minulý týden ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) oznámením, že ČR nemůže zahájit čerpání peněz z EU. Důvodem je podle ní zpráva z auditu monitorovacího systému evropských fondů MS2014+, která použití systému pozastavila. Audit týmu ministerstva financí označila za neprofesionální a opřený o spekulace. Finance vedené šéfem ANO Andrejem Babišem si za auditem stojí.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) poté řekl, že bude po Šlechtové a Babišovi chtít, aby problém vyřešili. Dnes mají vládu informovat o postupu svých úřadů, aby nebylo ohroženo připravené zahájení čerpání z nových evropských operačních programů. Podle informací ČTK však spolu oba ministři o problému nejednali.

Vláda má na programu také schvalování návrhu státního závěrečného účtu za rok 2014, podle něhož stát hospodařil se schodkem 77,8 miliardy korun. Po dvou odkladech se vrátí k debatě o seznamu položek určených pro centrální nákupy. Stát chce tak pořizovat třeba kancelářské vybavení, počítače a datové služby, energie, služební auta či pohonné hmoty. Celkem by se mohly centrální nákupy vztahovat na zboží a služby za téměř 13 miliard korun.

Vyslání až 30 vojáků do misí OSN v Mali a na Golanských výšinách do konce roku 2016 vyjde ministerstvo obrany na 182 milionů korun. Úřad bude část těchto peněz žádat po OSN. Z dalších norem bude kabinet posuzovat novelu zákona o poštovních službách, podle níž by ztrátu České pošty ze zajišťování základních poštovních služeb měl hradit stát, a ne poštovní operátoři. Zabývat se bude také transformací části poštovní sítě na pobočky provozované partnery. Z nynějších 3200 pošt by měla Česká pošta v roce 2020 provozovat zhruba 700 a zbytek by se měl proměnit ve franšízy.