"Když se podíváme na ty zprávy za posledních pět let, tak se situace bohužel ve většině faktorů nelepší. Velkým problémem je ekonomická situace, která se zhoršuje díky nekompetentním krokům vlády a jejím poradcům, kteří jí ty dobré rady udělují," uvedl jeden z autorů zprávy Tomáš Tožička. Podle něj se zhoršuje i "komunikace s občany, takže se míň a míň podílejí na správě věcí veřejných".

Vládní úsporná opatření mají negativní dopady na ekonomiku

Podle zprávy měla vládní úsporná opatření na ekonomiku negativní dopady. Autoři v dokumentu mluví "o bezduchém škrtání bez vize". Zvýšení DPH a snižování sociálních výdajů dopadlo na ty nejchudší. Korupce v politice a státní správě pak na veřejných zakázkách a dalších záležitostech prý podle odhadů odlévá až sto miliard ročně, stojí ve zprávě. Ta poukazuje i na obrovské daňové úniky. Ekonomika tak přichází o desítky miliard.

Na okraj zájmu se loni dál propadalo i téma rovných příležitostí pro muže a ženy. V zemi byl nedostatek školek, nezavádějí se třeba zkrácené úvazky či jiné možnosti flexibilní práce a nepřijala se žádná opatření k vyššímu zastoupení žen v politice či na rozhodování, vypočítala spoluautorka zprávy Marcela Adamusová. Podle Milana Štefance se mluví o rušení ministerstva životního prostředí, které loni propustilo desítky odborníků. Omezují se i možnosti veřejnosti podílet se na rozhodování o případných stavbách a ochraně okolí.

Mezinárodní síť Social Watch vznikla v roce 1995. Chce nezávisle dohlížet na dodržování závazků, které státy přijaly na konferencích OSN o chudobě a o ženách. Zastřešuje na 700 organizací a institucí ze sedmi desítek zemí. Členové se zaměřují na boj s chudobou, rasismem a diskriminací, na ochranu životního prostředí či hájení lidských práv. Českou koalici Social Watch tvoří Ekumenická akademie Praha, Gender Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro ekonomiku a společnost Eurosolar.