Současné vedení Ruska respektuje jen sílu, proto je třeba mu ji ukázat. Angažovaný občan Šinágl promlouvá i o tom, jak se pozná „strana neslušných"

03.01.2015 7:52 | Zprávy

JINÝMA OČIMA Nikdo soudný nepovažuje Rusko za nepřítele, ale jeho současné vedení musí znepokojovat každého člověka ctícího demokracii. Proto se musíme držet dvou silných pilířů a garantů demokracie, tedy USA a Německa. Tak se pro ParlamentníListy.cz vyjadřuje nezávislý publicista a angažovaný občan Jan Šinágl.

Současné vedení Ruska respektuje jen sílu, proto je třeba mu ji ukázat. Angažovaný občan Šinágl promlouvá i o tom, jak se pozná „strana neslušných"
Foto: Hans Štembera
Popisek: Aktivista Jan Šinágl

„Upřednostňovat pochybné materiální výhody na úkor mravních vede vždy k daleko větším konečným škodám," hovoří na konto prezidenta Miloše Zemana angažovaný občan a nezávislý publicista Jan Šinágl. Ostatně takto se označuje na svých internetových stránkách. Pro ParlamentníListy.cz (PL) se vyjádřil k některým problémům současnosti.

Ruskému vlivu ne

„Nikdo soudný nepovažuje Rusko za nepřítele, ale jeho současné vedení musí znepokojovat každého člověka ctícího demokracii. Rozsudek s bratry Navalnými je dalším varováním. Současné vedení Ruska respektuje jen sílu, tu je třeba ukázat. Sankce jsou důkazem. Musíme se držet dvou silných pilířů a garantů demokracie - USA a Německa, nemáme-li riskovat opět ztrátu svobody a ocitnout se opět pod ruským vlivem. A to i v zájmu ruského lidu," sděluje ParlamentnímListům.cz Šinágl.

Jeho internetové stránky nyní například upozorňují na to, že proruské weby v podstatě „bez majitele" u nás rostou jako houby po dešti. Nicméně část občanů si stěžuje na propagandu mainstreamových médií. Nasnadě je otázka, jak mediální pnutí hodnotí muž, jenž provozuje vlastní informační web. „Informační válka je stále intenzivnější, není snadné si udržet objektivní přehled. Můj web ho nabízí díky dlouholeté zkušenosti a nezávislosti. Pro moji snahu o objektivitu je stále více mé zpravodajství ceněno a sledováno jak médii, tak politiky a známými osobnostmi. Stejně tak i moje angažovaná občanská činnost. Je to provádění potřebné široké informační osvěty činy a slovy, o naší minulosti, současnosti a podpoře cesty naší země k prosperitě," říká o své práci.

Na otázky ParlamentníchListů.cz, které se týkaly politické situace v zemi a jeho osobních aktivit, Šinágl neodpověděl. Napsal jen: „Bohužel v takovémto rozsahu témat, navíc stručně a bez garance autorizace textu, vám nemohu vyhovět. Navíc je to směs názorů na věci veřejné se soukromými dotazy, z čehož by nemohlo vzniknout nic smysluplného a čtenáře oslovujícího. Na vše lze nalézt odpovědi na mém webu, kdy se k tématům vyjadřuji roky v tisících článcích." Nicméně autorizaci požadoval již při telefonické domluvě. Proto mu byly zaslány dotazy korespondenčně a autorizace redakčně upraveného textu přislíbena. Nedůvěra však zvítězila.

Otázky osobního rázu se týkaly například jeho vystoupení na sjezdu Witikobundu anebo DSSS, financování jeho vlastního internetového zpravodajství a dalších věcí. Také padla otázka, co si myslí o tom, že ho někteří lidé nazývají kryptoneonacistou. „Nemám nic proti tomu vyjádřit se k aktuálnímu dění či jednomu tématu, jako to často činí v ParlamentníchListech.cz například Vladimír Hučín, který je pro mne mimochodem zcela nedůvěryhodným," podotýká k vysvětlení svých postojů.

Cítí se jako disident

Dále Šinágl ve vysvětlení jmenuje některé kauzy, o nichž v minulosti psal. „Nabízím témata, o kterých mlčí i bulvár, a o kterých se píše často podrobně jen na mém webu. Přitom by to měla být témata veřejnoprávních médií. Například 94 tezí Pavla Wonky, české 'Watergate' Bono Publico s mlčením generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, skandál s mým vyřazením z pořadu 'Máte slovo' na poslední chvíli, kauza pomníku okupantům na Olšanech z letošního roku, zakázaný dokument o Čečně, kdy ČT přes slib vysvětení stále o příčině zákazu na internetu na popud ruské ambasády mlčí, trvalé pomlouvání Jana Bati, kauza orlické větve Petzoldů, Agentura MM, která mě žaluje o 3 650 000 korun a desítky dalších," vypočítává.

Demokratické čtenáře demokratických médií podle něj zajímá v prvé řadě obsah, který určuje i kvalitu autora. „To, že mě veřejnoprávní média ignorují, ale sledují, mě nepřekvapuje. Ano, nastávají opět podmínky pro práci disentu, takže mě můžete považovat za primitiva, jak mě nazval Miroslav Grebeníček, provokatéra, podle Vojtěcha Filipa, nově za internetového extremistu dle Libuše Rudinské, autorky pomlouvačného dokumentu Pavel Wonka se zavazuje, ale i za disidenta. Můj vstup do politiky není žádoucí. Žádné demonstrace nyní nepořádám, ale některé podporuji. Osobně považuji za nejsmysluplnější práci s dětmi na letních táborech, kde už působím roky. Přijeďte se do Praskoles podívat," vysvětluje dál s tím, že je jeho přáním do nového roku, aby Česko co nejdříve zajistilo ty nejlepší lidi pro práci s mládeží, u které vše začíná.

„Základem všeho je komunální politika, výchova, vzdělání, osobní příklad, odpovědnost a snaha o dobré mravy ve všech oblastech života země," píše k tomu, co by mohlo ozdravit tuzemskou společnost, aktivista Jan Šinágl. Nakonec cituje Karla Havlíčka Borovského: „Na světě jsou pouze dvě politické strany - slušných a neslušných občanů. Poznáte je podle jejich vztahu ke školství a vzdělání."

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Jak přesně si to vyvlastnění představujete?

A byť je to mířeno proti Rusům, není paradox, že přesně tohle dělali oni? Fakt myslíte, že je to demokratický nástroj?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Vláda se zavrtává do střev EU, a ta na nás kašle“. Text týdne podle Žantovského

8:49 „Vláda se zavrtává do střev EU, a ta na nás kašle“. Text týdne podle Žantovského

TÝDEN V MÉDIÍCH Nejlepším mediálním počinem končícího týdne je komentář Thomase Kulidakise, který v …