Léta vyšetřování, šest let stíhání a pak definitivní konec ještě před soudním přelíčením. Bývalý státní zástupce Libor Grygárek sice podle rozhodnutí soudu udržoval nadstandardní vztahy s pražskými lobbisty, zneužití pravomoci se ale prokázat nepodařilo. Někdejší mocný muž české justice teď po letech svolil k velkému rozhovoru. Mluvila s ním reportérka Českého rozhlasu Markéta Chaloupská.

„Sešli jsme se v advokátní kanceláři v centru Prahy u pana Radka Šmerdy, který ho zastupoval jednu dobu. Ten celou dobu seděl u toho rozhovoru. Ten rozhovor trval bezmála tři hodiny. Pan Grygárek se nechtěl fotografovat, tedy vypadá pořád stejně, ale použili jsme jeho fotku z archivu. On je velmi bystrý, je velmi těžký soupeř, ale často jsem se ho musela ptát na některé otázky víckrát,“ podotkla Chaloupská. Podle jejích slov se Grygárek několikrát během těch otázek rozčílil a zvýšil hlas. 

„Překvapilo mě to, že ani zpětně nepovažuje za chybu, že se jako jeden z nejmocnějších mužů v justici kamarádil s Romanem Janouškem. To nebyl nějaký jeho dlouholetý kamarád. On se s ním skamarádil až poté, co na příklad věděl, že ho prověřuje švýcarská prokuratura kvůli podezření z praní špinavých peněz; tak to mě na tom překvapilo,“ sdělila Chaloupská.

Grygárek od té doby, co byl obviněn, nikdy nechtěl své stíhání komentovat. „Vždy odkazoval na to, že rozhovory bude dávat až poté, co soud rozhodne, nebo jestli se jeho obžaloba vůbec dostane k tomu soudu. Nakonec ještě si počkal tedy, až přijde to pravomocné rozhodnutí, a rozhodl se po šesti letech toho stíhání promluvit. On je zajímavý tím, že byl svého času jeden z nejmocnějších mužů v justici. Působil jako náměstek na Vrchním státním zastupitelství v Praze, které dozoruje ty nejzávažnější hospodářské a korupční kauzy, a byl to takový první vysoce postavený činitel, u kterého se ukázalo, že je v kontaktu s kontroverzními lobbisty a podnikateli,“ dodala Chaloupská.

A jak se Grygárek dostal na jednu z nejvyšších pozic české justice? „On začínal na prokuratuře pro Prahu 4, to bylo, myslím, v roce 1984, byl myslím i členem KSČ, jeho polistopadovou kariéru nastartovalo vlastně to, že uměl odejít. On v září 1989 složil funkci a zdůvodňoval to tehdy tak, že byl znechucen poměry na prokuratuře. V roce 1993 se stal vrchním státním zástupcem v Praze,“ vzpomínala Chaloupská i na odvolání ministrem spravedlnosti Kalvodou. „Zdůvodňoval to tím, že měl na svém zastupitelství neomezený vliv, rozhodoval prakticky o všem a jeho podřízení si stěžovali, že jim nutí svůj právní názor,“ dodala.