Otázky kolem Andreje Babiše, nahrávky jeho rozhovorů s novinářem Markem Přibilem a demonstrace proti předsedovi hnutí ANO i prezidentovi Miloši Zemanovi jsou hlavními tématy pravidelného mediálního ohlédnutí za uplynulým týdnem.

„Na samotném problému, který se jmenuje Babiš versus Sobotka, mě nejvíc zaráží a zneklidňuje, že naše média věrna svým politickým guruům, zejména pánům Kalouskům a Sobotkům, se snaží postavit jednu část společnosti proti druhé. Společnost je rozdělena, ale hlavní podíl na tom mají politici, které jsem jmenoval, a jejich služebná média. Stav mezi Babišem a Sobotkou přece není problém černých a bílých, hrdinů a zbabělců, ani statečných a dezertérů. Je to problém normální běžné politické šarvátky, která je v celé Evropě přítomná od devadesátých let, ale my se tváříme, jako bychom byli pupek světa,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tuzemská média to všechno naprosto uměle a zcela záměrně nafukují. „Nafukují to proto, že hrají na jednu branku. Ta branka se jmenuje Babiš a všichni ostatní hrají v jednom dresu proti té jedné brance. Na té situaci mi vadí, že média i politici polarizují společnost a vlastně nutí i lidi, kteří nemají chuť se identifikovat s jednou z těch stran, ať už s panem Babišem, nebo s panem Sobotkou, aby zaujali stanovisko pro, nebo proti. Ale já nejsem ani pro, ani proti, mě zajímají souvislosti, proč se to děje, kdo z toho má prospěch. To jsou věci, které mě zajímají jako občana kromě toho, že mě zajímají jako profesionálního pozorovatele té věci. Ale absolutně odmítám přistoupit na hru, že jsem součástí nějaké polarizované společnosti a jsem povinen se vyjádřit pro, nebo proti. Je to stejné jako kádrování po roce 68: souhlasil jsi se vstupem vojsk, nebo nesouhlasil, líbil se ti Dubček, nebo nelíbil,“ srovnává mediální analytik.

Hezké odpoledne! Děláme vše proto, aby nebyl @AndrejBabis umlčen. Tady je třetí díl. Užijte si Den vítězství. https://t.co/kk5n4KshG5

— Julius Šuman (@skupinasuman) 8. května 2017

To poslední, o co novinářům jde, je, aby si každý udělal vlastní názor

Vadí mu stále stejné stavění lidí proti sobě a vynucování jednoznačné, kategorické odpovědi, přestože mimo jiné nemáme dostatek informací. „Média tu věc fedrují zjednodušeně, protože naši novináři v mainstreamových médiích jsou většinou buď velmi hloupí, navedení, nebo obojí. Velmi cíleně si pohled zjednodušují a zčernobílují. Přitom jejich povinností je, aby tu situaci dešifrovali podrobně a do detailů, aby si občan mohl udělat svůj vlastní názor. Ale to je to poslední, o co našim novinářům jde. Jde jim hlavně o to, aby občan převzal názor, který mu vnucují. Pak jsou velmi nervózní, když si jde občan do alternativních médií pro jiný pohled, aby měl porovnání a udělal si svůj názor. O tom je boj o alternativní média, o takzvané hybridní hrozbě a podobně. To všechno spolu souvisí. Takže to je jedna klíčová věc, která mi opravdu strašlivě vadí,“ přiznává Petr Žantovský.

To však není jediné, s čím má v této záležitosti problém. „Samozřejmě mi velice významně vadí i druhý aspekt, který se týká samotných věcných ´důkazů´, ačkoli se zde nejedná o soudní spor. Mně se moc líbilo, jak to dění kdosi charakterizoval, že Poslanecká sněmovna si zahrála na jednoho soudce, který soudil Babiše, Senát si hraje na druhého soudce, který bude soudit Zemana, a Ústavní soud pak bude tím katem, který oba dva setne. To považuji za velice přesnou metaforu toho, jak se nemá dělat politika, jak se nemá v politice absolutně postupovat, protože politika je souboj idejí, nikoli souboj ramen, souboj loktů a souboj peněz. Tedy neměla by být. Ale samozřejmě je, nebuďme naivní, je to celé absolutně naruby,“ tvrdí mediální odborník.

Důkazní břemeno o nahrávkách nemůže být na Babišovi

Ve věcném rámci dává za pravdu ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi za vyjádření ve středečních Událostech, komentářích České televize a poslanci hnutí ANO Bohuslavu Chalupovi za otevřený dopis premiérovi. „Té velmi zásadní argumentaci se naši novináři vysmívají a média ji zcela odsouvají. Jde o soubor těchto otázek: Nevíme, kdo ty blbosti, na nichž je zaznamenán pan Přibil s panem Babišem, natočil. Nevíme, proč je natočil. Nevíme přesně, kdy je natočil. Nevíme, co je natočeno kolem nich. Mně se moc líbilo, jak pan ministr spravedlnosti odpověděl panu Takáčovi ve středečních Událostech, komentářích, když na něj dorážel, proč pan Babiš nedokáže, že ty nahrávky nejsou pravdivé a přesné, když tvrdí, že jsou sestříhané a podvržené,“ poznamenává Petr Žantovský.

Robert Pelikán to moderátorovi připodobnil k tomu, kdyby se v takové situaci ocitl sám. „Řekl mu: ‚Představte si, že jste doma v kuchyni, stejně jako pan Babiš byl u sebe v sokolovně v Průhonicích, ve svém majetku. A přijde vás navštívit nějaký známý, vy něco řeknete, někdo tam nastrčí mikrofon a natočí vás bez vašeho vědomí. Pak si do toho něco dotočí, sestříhá to podle svého a vy budete stát před úkolem, abyste dokázal, že ta nahrávka není autentická, že ten rozhovor takhle neproběhl, nebo že jsou zpřeházená slova a věty.‘ Takže jak to, že je důkazní břemeno na Babišovi? Není možné, aby bylo na něm. Ať dokazuje policie, ať dokazuje ten, kdo se dokazováním má zabývat. Prostě tyhle sestříhané nahrávky jsou zcela zjevně účelově sestříhané a účelově vyndané na trh,“ nepochybuje mediální analytik.

Sestříhat věty, aby dávaly jiný smysl, není žádný problém

Přitom zdůrazňuje, že nedělá Andreji Babišovi advokáta. „Opakuji svou větu z úvodu, že se odmítám stát jednou z větví té polarizace hry na dobro a zlo. Tady není dobro a zlo, ale nějaký úmysl někoho poškodit a nějaký úmysl uspět ve volbách. To jsou úmysly v politice běžné, některé dokonce legitimní, ale prostředky, které se k tomu používají, jsou absolutně unfair a měly by se prošetřit a zcela jednoznačně odsoudit. Já v té souvislosti vždy volím takový příměr, když řeknu větu: ‚Je krásné počasí, tak vezmu kolo a pojedu ven.‘ Z téhle věty mi někdo sestříhá pouze ‚krásné kolo‘. Ale já jsem neřekl nic o tom kole, natož že je krásné. Ale oni jsou schopni mi to sestříhat do věty, která dává úplně jiný smysl. To je jen triviální ukázka toho, jak se velice primitivně dá pracovat s nějakou nahrávkou, která je pořízena tímto způsobem a má nějaký účel,“ vysvětluje Petr Žantovský.