Sotva profesor Vladimír Franz ohlásil zájem o kandidaturu na Hrad, strhla se takřka davová podpora v jeho úsilí a to především na internetu a od mladých lidí. Facebooková stránka, která jeho příznivce sdružuje, během pár dnů sesbírala víc než dvanáct tisíc lidí. Mnoho lidí mu fandí možná i proto, že je originální svým vzhledem. Jiní si díky tomu naopak klepou na čelo.

Pozor na něj, byl skinhead. Prý cílená pomluva

Nedlouho poté se však objevily snahy Franze v rámci pravidel politické korektnosti v klání o prezidentské křeslo přinejmenším odsunout na vedlejší kolej. Proč? Prý byl v osmdesátých letech skinhead.

Podle jeho vyjádření je ale skutečnost zcela odlišná. Franz totiž v polovině osmdesátých let pracoval s učňovskou mládeží, což byla mnohdy podle jeho slov problémová skupina. Ten se proto snažil tuto část mladé generace od radikalismu a pravicového extremismu odstřihnout, byť připouští, že se mu to nepovedlo. Tím vysvětluje, proč byl určitou dobu součástí této subkultury.

Ve dne cizokrajný folkór, v noci organizovaný zločin

Na Facebooku Franz získává podporu, na stejné sociální síti se už začínají šířit některá "varování" před ním. Uživatelé, kteří se necítí být zrovna Franzovými fanoušky, šíři odkaz na stránku serveru punk.cz, na kterém visí přepis údajného článku z časopisu Vlasta z roku 1990. Současný kandidát na prezidenta tam jako zástupce jedné z odnoží skinheads v roce 1990 má vysvětlovat, proč toto hnutí vůbec vzniklo.

„To, že se ve světě skinheadi objevili, považuji sociálně za logické. Každá civilizovaná společnost se podvědomě brání agresivnímu pronikání primitivnější kultury, lidí, kteří mentalitou a temperamentem nejsou schopní přijmout místní pravidla soužití. Anglie má léta problémy s přívalem barevného přistěhovalectva. Německo s Turky. Francie s Araby. Co je ve dne cizokrajným folklórem, mění se soumrakem na organizovaný zločin, pasáctví, narkomanii, veksláctví, loupeže, vraždy. Tam kde stát nestačí zajistit klid, musí si tedy lidi pomoct sami. Tak - zcela organicky - vznikl skin,“ měl roku 1990 uvést umělec ve Vlastě .

„Skinheadi oscilují mezi krajní levicí a krajní pravicí. S tendencemi až k fašismu, což je žhavé především ve Velké Británii a v Německu. Světový skin je někdy velká prasárna, od toho my jdeme dál,“ zní další údajná více než dvacet let stará Franzova slova s tím, že se snaží působit, aby si tito lidé uvědomovali své vlastenectví, ale rázně se distancovali od fašismu.

Extremismus je podle jeho současných slov jev, který vyplývá z nejistoty, ze slabosti a mnohdy i ze zoufalství. „Z neschopnosti přistoupit k věcem racionálně a konstruktivně je řešit. Svého času je až úsměvné, že se objevují reminiscence na to, že já nějak souvisím s extremismem. Jak známo, v polovině osmdesátých let jsem se pohyboval v učňovském školství, kde jak známo člověk přichází do styku s problémovou městskou mládeží. Věděl jsem, že tito lidé nejsou pouze ztracená generace, jak bylo neustále líčeno, že mají svůj život, ale že jsou také v něčem bezradní,“ uvedl Vladimír Franz před několika dny na facebookové stránce, která propaguje jeho kandidaturu na Hrad.

Extremismus je výrazem krize, Franz prý hledal řešení

Proto se prý na sklonku 80. let snažil najít nějaké řešení, nebo alespoň naznačit státu, jaké by bylo možné potenciální řešení, aby se energie oněch mladých lidí nezvrhla do negativních konců.

„Bohužel dřív, než k tomu došlo, bylo to celé ne medializováno, ale přímo skandalizováno, čili se tím z lékaře stal pacient. Je to stejné, jako kdyby profesor Pasteur, který hledal vakcínu proti vzteklině, byl najednou obviněn z toho, že vzteklinu rozšiřuje. Přišel jsem tedy k takové nezasloužené popularitě, o kterou jsem opravdu nestál,“ vzpomněl profesor Franz na období, kdy byl de facto obětí mediální manipulace.

Ve svém prohlášení však znovu zopakoval, že extremismus je výrazem určité společenské krize, zejména u slabších nátur a takto by k němu prý mělo být i přistupováno.

Nemám komunistickou minulost, chtěli najít něco jiného

„Nepřekvapuje mne, že ve chvíli, kdy jsem se – po zralé a naprosto odpovědné úvaze – rozhodl jít na ‚trh‘ se svou kůží (přeneseně i doslova), se objeví účelové články, které mají vzbudit dojem, že mne dohání moje minulost. Když už mě není možné nachytat, kterak štítivě odhazuji rudou VIP legitimaci, protože jsem nikdy takovou nevlastnil, mám být kompromitován údajným spojením s opačným extrémem,“ poznamenal budoucí kandidát Franz.

Přestože umělec a doktor práv Franz svoji kandidaturu oznámil teprve nedávno, už má na Facebooku přes dvanáct tisíc fanoušků, což je více, než mají Jan Fischer, Jan Švejnar a Miloš Zeman  - všichni součtem dohromady.

Nemá šanci, chce se jen medializovat

Mediální expert Petr Žantovský však nedávno ParlamentnímListům.cz řekl, že za Franzovou kandidaturou stojí něco úplně jiného, než zasednout v prezidentské kanceláři na Pražském Hradě. „Znám toho člověka od 20 let. On byl vždy napřažen pouze ke své kariéře. Moc dobře ví, že nemá šanci vyhrát, ale bere to jen jako gesto ke zviditelnění se, aby mohl prodat více svých desek, případně získat další angažmá,“ odhadl Žantovský.

Prof. JUDr. Vladimír Franz absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a studoval soukromě malbu, dnes působí jako pedagog Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Je zároveň autorem scénické hudby a od počátku 90. let vůdčí osobností nově se utvářející podoby českého postmoderního dramatu. Za svou tvorbu získal již čtyři ceny Alfreda Radoka.