V pondělních Událostech, komentářích České televize diskutovali o průjezdu amerického konvoje Českem americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro, ministr obrany ČR Martin Stropnický (ANO), exministr obrany Alexandr Vondra (ODS), poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD), poslanec Jiří Dolejš (KSČM), filmař, aktivista Václav Marhoul, publicista Zdeněk Roučka a zbrojní expert Lukáš Visinger.

Trvalá přítomnost vojáků USA v Česku není v plánu

Schapiro hned v úvodu ocenil, jak Češi přivítali konvoj. "Za tu dobu, co jsem tady, jsem už viděl, jak jsou Češi hrdí na spojenectví se Západem," poznamenal. V Česku proti průjezdu vojsk NATO zněly i protestní hlasy, ale nebylo jich mnoho. "Máte zde malé skupiny, které možná jsou financovány z jiných zemí, a jsou hlasité ve svých protestech," připustil velvyslanec, obratem však dodal, že většina lidí smýšlí jinak.

Shapiro si nemyslí, že jsou na stole nějaké plány na dlouhodobější přítomnost vojáků v ČR. "Představit si můžeme leccos, ale Česko je součástí Aliance, v níž je útok na jednu členskou zemi útokem na všechny. Česko plní svou roli v rámci NATO. "Není jen konzumentem bezpečnosti, ale také poskytovatelem bezpečnosti," ocenil velvyslanec.

Nemám prezidentovi říkat, co by měl dělat, konstatoval Shapiro

Pokud jde o situaci na Ukrajině, míč je prý teď na straně Ruska. Musí se přestat angažovat na Ukrajině vojenskou silou. Směrem k EU prý Kreml docílil toho, že se osmadvacítka sjednotila v potřebě nastolení větší energetické nezávislosti. Stejně tak Kreml utvrdil spojení NATO. "Rozhodně z toho nemám těžké spaní, že se snad v Kremlu cítí nepohodlně," pokračoval Shapiro. Z jeho úst ale také zaznělo, že Západ chce, aby se z Ruska opět stal srozumitelný partner.

Nakonec okomentoval i cestu prezidenta Zemana do Moskvy. "Není na mně, abych říkal českému prezidentovi, co má dělat," konstatoval Shapiro. Ale rozhodně bude působit poněkud prekérně, když bude prý v Moskvě mávat tankům, které se účastnily agrese.

Vondra měl obavy

Následně se před kamerami setkali ministr obrany Martin Stropnický, předchůdce v jeho funkci Alexandr Vondra a poslanec Jaroslav Foldyna. Stropnický vyjádřil velkou radost nad tím, jak silně čeští občané vojáky USA přivítali. Vondra prý žil nějaký čas v obavách, jestli nebudou silnější protesty odpůrců, byl ale pozitivně překvapen. Ocenil činnost Pavla Šafra, Václava Marhoula a dalších. Pár slov k tomu přidal i Foldyna. Reakcí české společnosti prý překvapen nebyl.

Stropnický se také domnívá, že NATO musí sledovat počínání Ruska a to, jak se dodržují dohody z Minsku. "Já mám pocit, že naši spoluobčané si na mír zvykli jako na samozřejmost, ale ono to tak není," upozornil šéf resortu obrany. Pokud bude Česko bezprostředně ohroženo, bude prý naše vláda pracovat na tom, aby na našem území působily spojenecké armády. "Tady už dnes v újezdech cvičí stovky vojáků, což většina lidí ani neví, ale ten průjezd je trochu něco jiného. Ten má být vidět," konstatoval ministr.

Stropnický s Foldynou se přeli o "hysterii"

Vondra je toho názoru, že by pro Česko bylo dobré, kdyby na území České republiky existovala nějaká struktura NATO, o což prý pravicové vlády také usilovaly. "Ta infrastruktura by se měla přesunout blíže do střední a východní Evropy. Tady ta akce má jedinou chybu, že tu ti vojáci budou jen čtyři dny," posteskl si Vondra.

Foldyna situaci nevnímá zdaleka tak vážně.  "Já odmítám hysterii, že by nám teď hrozil nějaký vojenský konflikt. Odmítám myšlenku, že nepřítelem lidstva je Rusko, byť jsem si vědom toho, že budu označován za agenta," prohlásil Foldyna. Stropnický se ale okamžitě ohradil. "Já musím odmítnout slovo hysterie,"  přešel do protiútoku ministr. Kroky Aliance jsou podle něj vynucené počínáním Ruska včetně nepřijatelné anexe Krymu.

Moderátor se následně politiků ptal, jak se staví k cestě prezidenta Miloše Zemana do Moskvy. Stropnický už to více nechtěl komentovat, neboť se k tomu vyjadřoval už asi třináctkrát. Foldyna zdůraznil, že prezident postupuje v souladu se zájmy svého státu a jede uctít hrdiny, kteří před sedmdesáti lety osvobodili naši zemi.

Vondra byl mnohem ostřejší. Vláda by o tom měla s prezidentem jednat, ale sama ve svém pohledu není jednotná.

Takovéhle lži se nedají poslouchat, obořil se Marhoul na Dolejše

Ve studiu se setkali také místopředseda KSČM Jiří Dolejš a režisér Václav Marhoul. Dolejš hned na úvod svého vystoupení prohlásil, že čtyřdenní průjezd konvoje přes naše území by měl vládě stát za politickou debatu ve sněmovně. Důrazně také odmítl, že by komunisté byli v menšině v odporu proti americkému konvoji. "Většina lidí zůstala doma a prostě to nějak zkousli. Tohle je reklama na nějaký výrobek a je třeba říci, o jaký výrobek jde, jde o zvýšení výdajů na zbrojení," varoval Dolejš.

Marhoul ocenil, že Dolejš mluví v souladu s komunistickou ideologií. "V ulicích byly tisíce lidí, ale o tom ty prokremelské servery nemluví, informují o tom opačně, je to ubohost a upocenost," prohlásil Marhoul. Pokud KSČM stála o referendum o vstup do NATO, tak jim ty tisíce lidí v ulicích odpověděly.

Místopředseda KSČM znovu zopakoval, že většina lidí zůstala sedět doma. Některé průzkumy navíc ukazují, že lidé nevnímají NATO jako Alianci, která zajišťuje bezpečnost členských zemí. Marhoul obratem připomněl, že komunisté, kteří setrvale usilují o vystoupení z NATO, rozhodně ve sněmovních volbách nevítězí. Pokud jde o bezpečnost, tak Rusko podle režiséra dokonce v roce 2009 nacvičovalo jaderný útok na Varšavu. V kalinigradské oblasti jsou prý navíc dnes umístěny i rakety, které mohou ohrozit i Českou republiku. "Proto už takovéto lži nelze poslouchat," rozohnil se režisér směrem k Dolejšovi.